21. července  2010 v 15:45  rubrika: Zprávy z vědy a techniky

Okurky a melouny přišly z Himálaje

Cukrový meloun (Cucumis melo) - Foto: Piotr Kuczyński, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Cukrový meloun (Cucumis melo)Foto: Piotr Kuczyński, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Místo původu některých zemědělsky významných rostlin je stále velkou neznámou. Ze seznamu záhadných plodin už ale můžeme vyškrtnout okurky a melouny.

Čeleď tykvovitých rostlin Cucurbitaceae zahrnuje druhy, které lidem poskytují okurky, melouny, tykve a dýně a pěstují se prakticky po celém světě. Zatím se předpokládalo, že rod Cucumis, do kterého spadají jak okurky (Cucumis sativa), tak cukrové melouny (C. melo), pochází z Afriky. Výsledky molekulární genetické analýzy ale místo jeho původu položily na zcela jiný kontinent – do Asie. 

Botanikové z německé Ludwig-Maximilians-Universität München prozkoumali genetický materiál více než 100 druhů rodu Cucumis. Vzorky byly sesbírány na různých míst Afriky, Asie a Austrálie a některé z nich pocházejí z botanických sbírek z 19. století. Jejich zkoumání ukázalo, že společný předek domestikovaných okurek a melounů pravděpodobně pochází z oblasti Himálají. Výsledky studie také ukazují, že nejbližším divokým příbuzným okurek, které si dáváme do salátů, je druh Cucumis hystrix, který roste na východě Himálají. Za nejbližším divokým příbuzným cukrových melounů bychom se naproti tomu museli vypravit do Austrálie. Celkem dnes v Asii a Austrálii roste asi 25 divokých druhů okurek a melounů, které se od svých afrických příbuzných oddělily před 12 miliony let. 

Zdroj: Ludwig-Maximilians-Universität München 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: leonardo.rozhlas.cz  |  Stanice: ČRo Leonardo
 
 
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Partneři

  • Akademie věd České republiky
  • České vysoké učení technické
  • Národní knihovna České republiky
  • Národní technická knihovna
  • Vesmír
  • Časopis Naše příroda
  • Science Café
  • Otevřená věda II
  • Časopis Life on Campus