Okurky a melouny přišly z Himálaje

Cukrový meloun (Cucumis melo)Foto: Piotr Kuczyński, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Místo původu některých zemědělsky významných rostlin je stále velkou neznámou. Ze seznamu záhadných plodin už ale můžeme vyškrtnout okurky a melouny.

Čeleď tykvovitých rostlin Cucurbitaceae zahrnuje druhy, které lidem poskytují okurky, melouny, tykve a dýně a pěstují se prakticky po celém světě. Zatím se předpokládalo, že rod Cucumis, do kterého spadají jak okurky (Cucumis sativa), tak cukrové melouny (C. melo), pochází z Afriky. Výsledky molekulární genetické analýzy ale místo jeho původu položily na zcela jiný kontinent – do Asie. 

Botanikové z německé Ludwig-Maximilians-Universität München prozkoumali genetický materiál více než 100 druhů rodu Cucumis. Vzorky byly sesbírány na různých míst Afriky, Asie a Austrálie a některé z nich pocházejí z botanických sbírek z 19. století. Jejich zkoumání ukázalo, že společný předek domestikovaných okurek a melounů pravděpodobně pochází z oblasti Himálají. Výsledky studie také ukazují, že nejbližším divokým příbuzným okurek, které si dáváme do salátů, je druh Cucumis hystrix, který roste na východě Himálají. Za nejbližším divokým příbuzným cukrových melounů bychom se naproti tomu museli vypravit do Austrálie. Celkem dnes v Asii a Austrálii roste asi 25 divokých druhů okurek a melounů, které se od svých afrických příbuzných oddělily před 12 miliony let. 

Zdroj: Ludwig-Maximilians-Universität München