Velryby grónské mají překvapivě dobrý čich

Ozubení kytovci, jako jsou kosatky, vorvani a delfíni, jsou s čichem na štíru (ilustr. foto)Foto:  Digital vision

Domorodí lovci měli zase jednou pravdu: nová vědecká studie ukazuje, že velryby grónské mají mnohem lepší čich, než kdokoli kromě lovců předpokládal.

Anatomické i genetické studie dokazují, že ozubení kytovci, jako jsou kosatky, vorvani a delfíni, jsou s čichem na štíru. Tito lovci ryb, hlavonožců a mořských savců mají společné předky s kosticovci, kteří svou potravu filtrují z vody. Vcelku logicky se tedy předpokládalo, že špatný čich mají i kytovci s kosticemi. Jedněmi z mála, kdo s tímto tvrzením nesouhlasil, byli lovci velryb grónských (Balaena mysticetus) z kmene Inupiatů na Aljašce. Mimo jiné popisovali, jak velryby zmizí od pobřeží, nad kterým se začne vznášet kouř z lesních požárů. 

Vědci z Northeastern Ohio Universities College of Medicine si proto počkali, až se Inupiaté zase vydají na lov. Získali od nich mozky čtyř velryb grónských, u kterých mohli prozkoumat čichové laloky. U savců velikost těchto útvarů odpovídá tomu, jak dobrý má živočich čich. Ke svému překvapení vědci zjistili, že čichové laloky, které u ozubených kytovců zcela chybí, zabírají 0,13 % celkové hmotnosti mozku. To znamená, že velryby grónské mají lepší čich než člověk a lidoopi, a vyrovnají se například paviánům. Vědci se také podívali na geny, které kódují čichové receptory a zjistili, že aktivních je celá polovina z nich. U ozubených kytovců je to jen čtvrtina. Sečteno a podtrženo, čich kosticovců jsme zřejmě silně podcenili. Vědci se domnívají, že velryby grónské jej využívali především k tomu, aby vystopovaly hejna drobných korýšů čili krillu, který je hlavní složkou jejich potravy. 

Zdroj: Marine Mammal Science, NewScientist