První hostina se slavila před 12 000 lety
Kosti jsou staré asi 12 000 let a nesou známky porcování a opékáníFoto: Naftali Hilger, National Science Foundation
Před 12 000 let skupina lidí uspořádala hostinu ve velkém stylu: v jeskyni si lidé opekli a snědli 71 želv. Jejich krunýře jsou nejstarším důkazem hostiny, jaký se archeologům zatím podařilo objevit.
Společné hostiny a oslavy svátků byly jedním z nejuniverzálnějších a nejdůležitějších projevů sociálního chování. Někteří vědci je přisuzují už paleolitickým lovcům a sběračům, kteří žili před 20 000 let. Jiní je kladou spíše do období neolitu, který začal asi před 11 500 let a ve kterém se rozmáhalo zemědělství. První solidní důkaz o tom, že skutečné hostiny se symbolickým významem mohly předcházet rozvoji zemědělství, teď archeologové z Hebrejské univerzity našli v severním Izraeli.
V jeskyni, která sloužila jako pohřebiště, našli dvojici jam, které zaplnily krunýře 71 želv a kosti tří divokých dobytčat. Kosti i krunýře jsou staré asi 12 000 let a nesou známky porcování a opékání. Zvířata byla zřejmě snědena během hostiny, která doprovázela pohřeb staré šamanky. Jejich maso mohlo nasytit asi 35 lidí, ale je pravděpodobné, že počet účastníků slavnostního pohřbu byl mnohem vyšší.
Vznik hostin vědci přičítají faktu, že se lidé začali usazovat a tvořit stabilní komunity. Na omezeném území tak vedle sebe najednou žily desítky a stovky lidí, mezi nimiž nevyhnutelně muselo vznikat určité napětí. Slavnostní hostiny byly jednou z cest, jak třecí plochy zmírnit a upevnit společenské vztahy.
