Článek o ničem. Přesněji o vakuu neboli vzduchoprázdnu

Školní vývěva k demonstračním účelům - Foto: Hannes Grobe, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Školní vývěva k demonstračním účelůmFoto: Hannes Grobe, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Víte, co to je nic? Litr alkoholu pro dva Čechy... No, tento vtip vystihuje nepříliš lichotivý fakt, že v konzumaci alkoholu jsme celosvětově na předních příčkách. Ale teď vážně – co to je nic?

Tuto otázku si pokládali filozové už v antice. Třeba eleaté jeho existenci popírali – nemůže být myšleno. Pokud bychom o něm už jen uvažovali a dávali mu nějaké vlastnosti, stává se přece už něčím – tedy jsoucnem. Naopak atomisté s ním čile počítali – v prázdnu se vznáší základní stavební prvky světa – atomy. „O ničem“, přesněji řečeno o vakuu, hovořil v Magazínu Leonardo profesor Petr Slavíček z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. 

Na vážnější výzkumy vakua si lidstvo muselo počkat až do novověku. První, kdo přišel s jeho experimentálním důkazem, byl v roce 1643 Evangelista Torricelli. Dodnes se ve školách děti učí o Torricelliho pokusu. Vzal si zkumavku, kterou naplnil rtutí, zacpal ji palcem a vložil ji obráceným směrem do nádoby se rtutí. Hladina rtuti ve zkumavce trochu klesla. Co se stalo v té části zkumavky, ze které zmizela rtuť? Torricelli měl jasno – je tam vakuum. 

 

Profesor Petr Slavíček z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze hovoří o výzkumu a vlastnostech vakua

Vložit na svůj web

O tři roky později pokus zopakoval Blaise Pascal. Jeho ověřování bylo impozantnější – k experimentu použil vodu, a protože ta je mnohonásobně lehčí než rtuť, pokusná trubice sahala nad střechy domů. Zároveň použil i červené víno. Hladiny vody i vína poklesly na stejnou úroveň. Tím došel k závěru, že prostor v trubici nevznikl parami. Pak by v případě vína byl prostor větší, protože víno je těkavější. Nabízelo se jediné řešení: v prostoru, ze kterého kapalina odešla, vniklo vakuum. 

Lorenzo Lippi: Portrét Evangelisty Torricelliho - Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Lorenzo Lippi: Portrét Evangelisty TorricellihoFoto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Doba výzkumů vzduchoprázdna se rozeběhla a mohly se popisovat jeho vlastnosti. Zjistilo se, že peří i železo v něm padají stejně rychle, máslo se neroztaví vedle rozžhaveného nože, kývající se zvoneček necinká – ale navzdory tomu světlo prochází vakuem bez problémů. Světlo je totiž elektromagnetické záření, a tak žádné prostředí ke svému šíření nepotřebuje. 

Blaise Pascal - Foto:  Janmad, GNU General Public License, verze 1.2

Blaise PascalFoto:  Janmad, GNU General Public License, verze 1.2

Úplně prázdné ale vakuum není, a to ani ve vesmíru. Vyrobit vakuum – nebo tedy skoro vakuum – není nic jednoduchého. V extrémních případech se jedná o měsíce. A k úrovni vesmírného vakua se zatím nedostaneme vůbec. Což je docela škoda – nemůžeme tak věrně simulovat děje ve vesmíru. 

I tak ale vakuum používáme například v žárovkách, ve vysavačích nebo fekálních vozech. A určitě je zajímavé sledovat vlastnosti materiálů za experimentálně změněných podmínek. Mezi ty vakuum rozhodně patří. 

Autor:  Daniel  Mrázek
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Se Sergejem Krikaljovem o prvenstvích v kosmu a Vánocích na vesmírné stanici

Legendární ruský kosmonaut Sergej Krikaljov strávil ve vesmíru v součtu více než dva roky a dva měsíce....

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace