Invazivní krajty polykají ptačí vajíčka

Hlava krajty královské - Foto: Mitchell Powell, Stock Exchange

Hlava krajty královskéFoto: Mitchell Powell, Stock Exchange

Chovatelé hadů by vám řekli, že krajty ptačí vajíčka nežerou. Ty, které ničí ekosystém floridských mokřin, se to však naneštěstí naučily.

Mokřiny Národního parku Everglades na Floridě představují unikátní ekosystém s mnoha ohroženými druhy ptáků. Čelí však problémům s invazí asijských krajt tmavých (Python molurus bivittatus), které utekly ze zajetí nebo je vypustili nezodpovědní chovatelé. První zprávy o nich pocházejí z roku 1979, kolem roku 2000 se populace krajt stabilizovala a začala rychle hubit místní faunu. Podle výsledků studie, o které jsme informovali na konci ledna, mizí z parku především vačice, mývalové, jelenci běloocasí, králíci a lišky. Kořistí krajt se však stávají i ptáci a nově se ukazuje, že v bezpečí nejsou ani jejich vajíčka. 

Vědci z Smithsonovského institutu zkoumají obsah trávicí soustavy krajt, aby tak určili, jaké druhy zvířat se stávají jejich kořistí. Zatím prokázali, že krajty v Národním parku Everglades loví nejméně 25 různých druhů ptáků. Až dosud však nebylo známo, že by požíraly také ptačí vajíčka. Překvapení přišlo ve chvíli, kdy vědci odchytili dvou a půl metrového samce, který žil nedaleko hnízda perliček. Had zanedlouho vyzvrátil obsah žaludku, ve kterém se nacházelo i deset celých vajíček perličky. Další dvě ptačí vajíčka vědci objevili v žaludku třímetrové samice. Analýza DNA prokázala, že tato vajíčka patřila kurlanům chřástalovitým (Aramus guarauna), kteří se podobají čápům a volavkám. 

Krajty tmavé se tak zařadily na seznam hadů, kteří se živí ptačími vejci. Jejich jícen postrádá výběžky žeber, které hadům specializovaným na vejce usnadňují rozdrtit skořápku. Krajty jsou však natolik velké, že se bez podobné adaptace snadno obejdou – což je pro mokřiny Everglades velice špatná zpráva. 

Zdroj: Science Daily 

----- 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Téma: Rodičovství

Aneb Proč mají rodiče rádi své děti? 23. května

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 23. května 2015 - zoolog Evžen Kůs - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O dinokuřeti, přátelství hyen a hře na schovávanou pro nigerijské kozy

K čemu se hodí kuře s dinosauřím zobákem? Co vám poví genetik o ranním vstávání? Proč mají hyeny neprávem špatnou pověst? Jak se dá hrát s nigerijskými kozami na schovávanou? Lehli byste si na pláž z rybího trusu?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas