Invazivní krajty polykají ptačí vajíčka

Hlava krajty královské - Foto: Mitchell Powell, Stock Exchange

Hlava krajty královskéFoto: Mitchell Powell, Stock Exchange

Chovatelé hadů by vám řekli, že krajty ptačí vajíčka nežerou. Ty, které ničí ekosystém floridských mokřin, se to však naneštěstí naučily.

Mokřiny Národního parku Everglades na Floridě představují unikátní ekosystém s mnoha ohroženými druhy ptáků. Čelí však problémům s invazí asijských krajt tmavých (Python molurus bivittatus), které utekly ze zajetí nebo je vypustili nezodpovědní chovatelé. První zprávy o nich pocházejí z roku 1979, kolem roku 2000 se populace krajt stabilizovala a začala rychle hubit místní faunu. Podle výsledků studie, o které jsme informovali na konci ledna, mizí z parku především vačice, mývalové, jelenci běloocasí, králíci a lišky. Kořistí krajt se však stávají i ptáci a nově se ukazuje, že v bezpečí nejsou ani jejich vajíčka. 

Vědci z Smithsonovského institutu zkoumají obsah trávicí soustavy krajt, aby tak určili, jaké druhy zvířat se stávají jejich kořistí. Zatím prokázali, že krajty v Národním parku Everglades loví nejméně 25 různých druhů ptáků. Až dosud však nebylo známo, že by požíraly také ptačí vajíčka. Překvapení přišlo ve chvíli, kdy vědci odchytili dvou a půl metrového samce, který žil nedaleko hnízda perliček. Had zanedlouho vyzvrátil obsah žaludku, ve kterém se nacházelo i deset celých vajíček perličky. Další dvě ptačí vajíčka vědci objevili v žaludku třímetrové samice. Analýza DNA prokázala, že tato vajíčka patřila kurlanům chřástalovitým (Aramus guarauna), kteří se podobají čápům a volavkám. 

Krajty tmavé se tak zařadily na seznam hadů, kteří se živí ptačími vejci. Jejich jícen postrádá výběžky žeber, které hadům specializovaným na vejce usnadňují rozdrtit skořápku. Krajty jsou však natolik velké, že se bez podobné adaptace snadno obejdou – což je pro mokřiny Everglades velice špatná zpráva. 

Zdroj: Science Daily 

----- 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas