Invazivní krajty polykají ptačí vajíčka

Hlava krajty královské - Foto: Mitchell Powell, Stock Exchange

Hlava krajty královskéFoto: Mitchell Powell, Stock Exchange

Chovatelé hadů by vám řekli, že krajty ptačí vajíčka nežerou. Ty, které ničí ekosystém floridských mokřin, se to však naneštěstí naučily.

Mokřiny Národního parku Everglades na Floridě představují unikátní ekosystém s mnoha ohroženými druhy ptáků. Čelí však problémům s invazí asijských krajt tmavých (Python molurus bivittatus), které utekly ze zajetí nebo je vypustili nezodpovědní chovatelé. První zprávy o nich pocházejí z roku 1979, kolem roku 2000 se populace krajt stabilizovala a začala rychle hubit místní faunu. Podle výsledků studie, o které jsme informovali na konci ledna, mizí z parku především vačice, mývalové, jelenci běloocasí, králíci a lišky. Kořistí krajt se však stávají i ptáci a nově se ukazuje, že v bezpečí nejsou ani jejich vajíčka. 

Vědci z Smithsonovského institutu zkoumají obsah trávicí soustavy krajt, aby tak určili, jaké druhy zvířat se stávají jejich kořistí. Zatím prokázali, že krajty v Národním parku Everglades loví nejméně 25 různých druhů ptáků. Až dosud však nebylo známo, že by požíraly také ptačí vajíčka. Překvapení přišlo ve chvíli, kdy vědci odchytili dvou a půl metrového samce, který žil nedaleko hnízda perliček. Had zanedlouho vyzvrátil obsah žaludku, ve kterém se nacházelo i deset celých vajíček perličky. Další dvě ptačí vajíčka vědci objevili v žaludku třímetrové samice. Analýza DNA prokázala, že tato vajíčka patřila kurlanům chřástalovitým (Aramus guarauna), kteří se podobají čápům a volavkám. 

Krajty tmavé se tak zařadily na seznam hadů, kteří se živí ptačími vejci. Jejich jícen postrádá výběžky žeber, které hadům specializovaným na vejce usnadňují rozdrtit skořápku. Krajty jsou však natolik velké, že se bez podobné adaptace snadno obejdou – což je pro mokřiny Everglades velice špatná zpráva. 

Zdroj: Science Daily 

----- 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Planetárium

NASA, život mimo Zemi a vzácné houkání sýčka

Přerovská lokalita Na Marku kulturní památkou, další pokus společnosti SpaceX o přistání prvního stupně...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas