Jak zebra k pruhům přišla

ZebraFoto: Sias van Schalkwyk, Stock Exchange

Díky černým a bílým pruhům jsou zebry méně lákavým soustem pro bodavý hmyz. Naznačují to experimenty s tabulemi potřenými lepidlem.

Všechny žijící druhy zeber mají nápadné černobílé zbarvení. Proč, to se snaží vysvětlit několik různých teorií. Tradiční vysvětlení je, že pruhy slouží jako kamufláž ve vysoké trávě. Další teorie hovoří o tom, že pruhovaná zvířata ve stádě splývají, takže pro predátory je obtížnější si vyhlédnout kořist. Pruhy jsou u každé zebry nepatrně odlišné, takže vyloučeno není ani to, že slouží k identifikaci jedinců. Další možností je, že pruhovaný vzor do jisté míry odhání krev sající hmyz. 

„Teorii bodavého hmyzu“ nyní podpořil výzkum maďarských vědců, kteří zjistili, že tmavě zbarvení koně lákají ovády víc než ti bílí. Příčinou je odraz světla od srsti: u tmavých koní dochází k horizontální polarizaci a takové světlo ovády přitahuje. Nepolarizované světlo odražené od těl bílých koní je láká daleko méně. A jak to vypadá u zeber? Vědci vyrobili několik velkých tabulí – bílé, černé a různě pruhované. Potřeli je lepidlem, postavili na koňské pastviny a po dvou dnech spočítali, kolik bodavého hmyzu se na ně nalepilo. 

Nejméně přitažlivá byla pro mouchy a ovády tabule, která nejpřesněji napodobovala zebří pruhy – nalepilo se na ni ještě méně hmyzu než na čistě bílou plochu. Pro vědce to bylo překvapení, protože od tmavých pruhů se samozřejmě odráželo polarizované světlo. Výsledek jejich studie však naznačuje, že hnací silou evoluce zebřích pruhů mohl být právě tlak ze strany bodavého hmyzu, který přenáší nemoci a ruší pasoucí se zvířata. 

Zdroj: Journal of Experimental Biology