Jsou viry živé?

Viry potřebují k množení cizí buňku a vědci je proto ani nepovažují za organismy. Tento náhled se ale v poslední době radikálně mění.

Viry jsme dlouho vnímali jako „mrtvé věci“ mikroskopických rozměrů. Na rozdíl od organismů tvořených buňkami jsme je chápali jen jako informaci, která unikla z živých buněk a dokáže je využívat, ovládat či dokonce ničit. Vědci odhadují, že ve světě se může vyskytovat kolem milionu různých virů. Věda jich ale zatím popsala necelých 5000. Už tento malý výsek celkového virového bohatství ale odhaluje, jak různorodé viry jsou. Některé skrývají ve svém nitru jen pár genů. Jiné, například nedávno objevené mimiviry, předčí rozsahem své dědičné informace i buňky mnohých bakterií. 

Gustavo Caetano-Anollés a Arshan Nasir z University of Illinois porovnávali základní stavební bloky proteinů virů i nejrůznějších pozemských organismů. Snažili z nich vyčíst původ virů a jejich vztahy ke všem formám života na Zemi. Výsledky analýz publikovali ve vědeckém časopise Science Advances. Odhalili celkem 442 základních stavebních bloků proteinů, které sdílejí viry s organismy tvořenými buňkami. Vedle toho však identifikovali i 66 stavebních bloků proteinů, které jsou unikátní pro viry a buňky je postrádají. 

Mimivirus - Foto:  Xanthine, Wikipedia, public domain - volné dílo

MimivirusFoto:  Xanthine, Wikipedia, public domain - volné dílo

Evoluční výhoda zvaná kapsida 

Právě existence jedinečných virových stavebních bloků proteinů dokazuje podle Caetana-Anollése, že viry nejsou pouhá „zdivočelá“ dědičná informace uniklá z živých buněk. Podle něj vznikly viry z dávných buněčných organismů, které kdysi žily vedle buněčných organismů, od nichž odvíjejí svůj původ všechny dnešní pozemské buněčné organismy – od bakterie po člověka. Buněční předci virů se ale do dnešních dob nedochovali, nebo jsme na jejich přítomnost na Zemi dosud nenarazili. Podle autorů studie nesli tito buněční předci virů zřejmě dědičnou informaci ve formě ribonukleové kyseliny. Viry podědily po svých buněčných předcích schopnost balit svou dědičnou informaci do ochranné schránky bílkovinné kapsidy. Právě evoluce kapsidy otevřela virům nové možnosti. Dovolila jim například pronikat do nitra buněk, které jim předtím úspěšně vzdorovaly. Tak se viry proměnily v parazity a v původce banálních i závažných onemocnění. 

Dnešní viry potřebují pro své množení složitou mašinérii napadené živé buňky. To je podle mnoha vědců vylučuje ze společenství pozemských forem života. Caetano-Anollés ale poukazuje na skutečnost, že i mnohé buněčné organismy nedokážou samy o sobě přežívat a potřebují k tomu pomoc jiných buněk. Mnohé bakterie žijí uvnitř buněk svých hostitelů a také některé houby přežívají jen díky soužití s buňkami hostitele a samy přežít nedokážou. 

Tři různé typy virů: nalevo virus infikující bakterie - bakteriofág, vpravo nahoře průřez neobaleným virem s ikosaedrální symetrií, vpravo dole průřez retrovirem HIV, u kterého je virová částice obalena membránou s povrchovými glykoproteiny - Foto:  Xmort, Wikipedia, public domain - volné dílo

Tři různé typy virů: nalevo virus infikující bakterie - bakteriofág, vpravo nahoře průřez neobaleným virem s ikosaedrální symetrií, vpravo dole průřez retrovirem HIV, u kterého je virová částice obalena membránou s povrchovými glykoproteinyFoto:  Xmort, Wikipedia, public domain - volné dílo

Syntéza bílkovin možná 

„V tom se tedy viry od buněčných organismů neliší,“ říká Gustavo Caetano-Anollés a odmítá i další argument proti zařazení virů mezi pozemské formy života – jejich údajnou neschopnost vyrábět si vlastními silami bílkoviny. To platí bezezbytku pro malé viry, jako je například virus Ebola tvořený pouze sedmi geny. Velké viry ze skupiny mimivirů ale nesou ve své dědičné informaci i geny, které kódují enzymy nezbytné pro syntézu bílkovin. 

Zdroj: Science Advances 

Autor:  Jaroslav Petr
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Včely jedou na modrou, jako auta na zelenou

Pestrobarevná louka je pastvou pro oči – ale pro lidské oči. Včely a čmeláci si totiž oranžových, ohnivě...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace