Klonování jilmů, které přežily

Vědci poprvé in vitro metodou tzv. mikropropagace naklonovali pupeny dospělých rezistentních stromů ilustrační foto - Foto: licence Public Domain (eng)

Vědci poprvé in vitro metodou tzv. mikropropagace naklonovali pupeny dospělých rezistentních stromů ilustrační fotoFoto: licence Public Domain (eng)

Kanadským vědcům se podařilo naklonovat americké jilmy, které jsou rezistentní vůči zavlečené houbové chorobě. Ta v minulém století vyhubila asi 95 % jilmů v Kanadě a Spojených státech.

Majestátní americké jilmy (Ulmus americana) lemovaly ulice měst Kanady i Spojených států. Stromy, které dosahují výšky přes 30 metrů a odolávají i čtyřicetistupňovým mrazům, se však v minulém století staly obětí zavlečené choroby. Takzvanou holandskou nemoc neboli grafiózu jilmů vyvolává vřeckovýtrusná houba Ophiostoma novo-ulmi, kterou roznášejí kůrovci. Houba prorůstá cévními svazky a stromům tak znemožňuje čerpat vodu a živiny z půdy. V Evropě byla poprvé zaznamenána ve 20. letech minulého století v Holandsku, u nás zahubila mnoho stromů na Pálavě. Ve Spojených státech podle odhadů vyhubila 95 % populace jilmů. 

Přirozeně odolní jedinci existují, ale jsou nesmírně vzácní – rezistentní je jen 1 strom ze 100 000. Díky nim a práci vědců z Guelphské univerzity v Ontariu však snad bude možné vrátit americké jilmy zpět do krajiny i měst. Vědcům se totiž poprvé podařilo in vitro metodou mikropropagace naklonovat pupeny dospělých rezistentních stromů a získat tak jejich genetické kopie. Mezi nimi je i stoletý jilm, který roste přímo v univerzitním kampusu. Klonování je cestou, jak získat rezistentní rostliny, ale také dlouhodobě uchovávat jejich genetický materiál efektivněji než v bankách semen. In vitro metody by tak mohly přispět k záchraně různých ohrožených druhů rostlin. 

Zdroj: University of Guelph 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas