Kniha zapsaná do DNA

Schody jako DNA, ilustrační foto - Foto: Artyom Korotkov, Stock Exchange

Schody jako DNA, ilustrační fotoFoto: Artyom Korotkov, Stock Exchange

Do každé buňky našeho těla se vejde kompletní lidský genom, který tvoří 6 miliard písmen DNA. Není proto divu, že kód života zaujal vědce jako skvělé paměťové médium, které umožňuje spolehlivý zápis obrovského množství dat.

Ačkoli kniha harvardského genetika George Churche vyjde knižně až 2. října, už dnes je k dispozici 70 miliard jejích kopií. A všechny se pohodlně vejdou na nehet od palce, váží totiž přibližně jeden pikogram. Za tímto těžko uvěřitelným počinem hledejte tým vědců z Wyssova institutu biomedicíny na Harvardské lékařské fakultě, vedený právě profesorem Churchem, spoluautorem knihy Regenesis (Znovuzrození). Tu vědci přepsali do písmen DNA, která dokáží číst i kopírovat. Nejedná se sice o první pokus o demonstraci obrovského potenciálu kódu života pro ukládání dat, Churchův tým se ale dostal zase o kus dál. S využitím sekvenovací technologie nové generace tentokrát přepsali do DNA 1000x větší množství dat, než se podařilo předtím. O úspěchu z Harvardu informoval prestižní vědecký časopis Science. 

K uchování textu, obrázků a formátu knihy použili odborníci binární kód. Zápis, který vznikl, je velmi spolehlivý, srovnatelný se zápisem na DVD a dokonce spolehlivější než u počítačových hard disků. Hodí se však spíš pro archivaci, protože jednou zapsaná data už není možné měnit. DNA navíc nemá žádné zvláštní nároky na skladování. Při využití této metody by prý teoreticky bylo možné do čtyř gramů DNA uložit všechna digitální data, která lidstvo vytvoří za jeden rok. 

Zdroj: Science 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

  • 2. srpna  2015 v 11:00     Audio  rubrika: Zprávy z vědy a techniky

    Pozapomenutí spoluobjevitelé

    Objevení Austrálie – 1770, James Cook. Vynález parního stroje – 1765, James Watt. To jsou jen dvě položky z oblíbeného “ telefonního“ seznamu, který se žáci a studenti učí v hodinách dějepisu nazpaměť. Jenže, jak postřehli...

     
  • 29. července  2015 v 16:00       rubrika: Zprávy z vědy a techniky

    Kilogram jde do důchodu v roce 2018

    Slavný válec ze slitiny platiny a iridia uložený v Mezinárodním ústavu pro míry a váhy v Sevres u Paříže míří do výslužby. K jeho náhradě pomůže i nově určená hodnota Avogadrovy konstanty.

     
  • 22. července  2015 v 15:00       rubrika: Zprávy z vědy a techniky

    Brainet – mozky propojené do sítě

    Kvartet potkanů dokáže vzájemně sladit aktivity svých mozků. Mozky tří opic propojené prostřednictvím počítačů spolupracují na splnění společného úkolu.

     
 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Co čeká naši planetu v blízké budoucnosti

Zachráníme život na Zemi? 1. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Lidé a včely spolu miliony let

Včely jako inspirace. 25. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Přetváření čili Transformace

Čtvrt století české ekonomiky. 18. července.

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Mentální anorexie

Kdy jde o život? 11. července

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 1. srpna 2015 - imunolog Jan Černý - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přednosti v kohoutím kokrhání, kráse ledu a havraní chytrosti

Který kohout ráno kokrhá první? Čím klimatické změny ohrožují čmeláky? Co jsou ledové vlasy? Proč úzkostliví více uklízejí? V čem spočívá chytrost krkavcovitých ptáků?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. července 2015 - herečka Valérie Zawadská - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O genu pro alkoholismus, četbě ohořelého svitku z Izraele a vraku lodi z americké revoluce

Jak číst z ohořelého svitku z doby bronzové? Máme sklon k alkoholismu v genech? Jak souvisí sucho a počet narozených koťat? Jak lze léčit myší hluchotu? Co odhalil vrak obchodní lodi z americké revoluce?

 
Arnošt Goldflam - Foto: Eva Dvořáková

Co je nového v rozhlasové Laboratoři?

Každý týden něco! Kromě pravidelné dávky novinek z vědeckého světa na vás v pořadu čekají i noví hosté. 18. července se například můžete těšit na herce a spisovatele Arnošta Goldflama.

 
Natáčení pořadu laboratoř na 18. července - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O netopýřích toaletách, navigaci pavouků, kreativitě při evoluci oka a tajemství výroby morfinu

Proč si masožravky z Bornea rozumí s netopýry? Jak vyrobit morfin bez makovic? Na co plankton potřebuje složené oko? Jak pavouk plachtí na vodě? Proč pro jednu věc zapomínáme na druhou?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. února 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O nářečí šimpanzů, pokroku v léčbě plešatosti a kočkodaních knírech

Jaká nářečí ovládají šimpanzi? Čím můžou bakterie pomáhat chudým dětem? Jak termiti brání šíření pouště? O pokroku v léčbě plešatosti. A jak se kočkodani poznávají podle knírů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas