Linhartův včelí úl může pomoci včelařům na celém světě

Roman Linhart se svým vylepšeným úlem - Foto: Ondřej Novák

Roman Linhart se svým vylepšeným úlemFoto: Ondřej Novák

Termosolární včelí úl, který zkonstruoval Roman Linhart ze Střední zemědělské školy v Chrudimi, může znamenat revoluci v boji proti varroáze. To je choroba, díky které se rodí včely bez křídel, se zakrnělými sosáky nebo se špatným počtem nohou. Linhartův úl umožňuje zabít přenašeče varroázy, kleštíka včelího, a to bez použití chemie. Technologie ale zatím nebyla podrobena vědeckému zkoumání.

Princip nového úlu je jednoduchý. Čelní stěna je tvořena z ditermického skla, které se používá například v eurooknech. Jeho funkcí je propustit do úlu sluneční světlo a teplo, ale nepustit jej ven. Vrchní strana úlu je z tmavého plechu, na kterém je odnímatelná stříška. „Včelař si vybere den, kdy se oblačnost pohybuje na zhruba 30 procentech a kdy je teplota nejméně 20 stupňů. Ráno sejme z úlu střechu a v úlu začne vzrůstat teplota. Nesmí se ale nechat vystoupat výše, než je 47 stupňů,“ popisuje Linhart používání úlu. 

Včely dokážou úly i ochlazovat 

Právě udržení správné teploty v úlu je klíčové. Při teplotě vyšší než 35,5 stupně se kleštík přestane množit. Pokud se podaří dosáhnout teploty vyšší než 40 stupňů, a to po dobu alespoň dvou hodin, kleštík začne umírat. Dvouhodinová „solární terapie“ podle Linharta zahubí zhruba 80 procent roztočů. Pokud bude včelař léčbu několikrát opakovat, může škůdce v úlu zredukovat na minimum. 

Včelí larvy napadené kleštíkem zhoubným - Foto:  Zachary Hunag, Michigan State University

Včelí larvy napadené kleštíkem zhoubnýmFoto:  Zachary Hunag, Michigan State University

Koncept tepelného boje proti roztoči kleštíkovi včelímu (Varroa destructor) je přitom znám již asi 30 let. Ohřívání úlů zkoušel i Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského. Pokusy ale prý v té době selhaly, protože včely udržují teplotu v úlu na úrovni 34,5 stupně Celsia a pokud je vyšší, začnou úl ochlazovat. „Včelstvo uchladí dva za sebou puštěné kadeřnické fény, což je 2 000 wattů,“ popsal Titěra zkušenosti z ústavu. K Linhartovu úlu je tak skeptický, protože při pokusech v ústavu se jednak nepodařilo zvýšit teplotu v celém úlu a jednak se zvýšenou teplotu nepodařilo udržet po dostatečně dlouhou dobu. 

Čtěte také: Léčba teplem. Včelař z Chrudimska našel recept na varoázu

Chemie je nafouknutý strašák, tvrdí Titěra 

„Jediné, co se nám osvědčilo, bylo to, že jsme smetli včely z úlu do plechového bubnu a ten jsme ohřáli. Zvlášť jsme potom ohřáli i plástve. Ale včelaři chtějí to, co je nejméně pracné, což tato metoda vážně není. Včelař raději zapálí knot, nebo aplikuje kyselinu mravenčí. Navíc, je obrovské klišé, že chemie se dostává do medu“ dodal Titěra. 

Detailní záběr na česno úlu se spokojenými včelami - Foto: Ondřej Novák

Detailní záběr na česno úlu se spokojenými včelamiFoto: Ondřej Novák

Linhart ale námitky odmítá právě s odkazem na konstrukci úlu. „Úl musí mít větší výkon, než včely dokáží uchladit. Navíc je dobře tepelně izolovaný,“ tvrdí. Na jeho úlech jsou i teplotní čidla, která sledují teplotu v různých částech úlu. Teplota samozřejmě nesmí vystoupat příliš vysoko, aby se neroztavily plástve. „Pokud včelař ví, že maximální teplota je 47 stupňů a této teploty úl dosáhl, nasadí na něj střechu, čímž se zakryje horní ohřevný plech a teplota v úlu začne pomaličku klesat,“ přiblížil Linhart mechanismus fungování jeho výrobku. Na teplotu pod 40 stupňů podle něj úl vychladne za zhruba dvě až tři hodiny.
 

Škody jdou do milionů 

V zimě 2007 až 2008 vyhynula následkem varroázy zhruba třetina všech včelstev v České republice a škody včelaři vyčíslili na více než 100 milionů korun. Samotná varroáza se přitom ve střední Evropě objevila relativně nedávno, v druhé polovině 70. let minulého století. Kleštík včelí původně parazitoval na včele východní, která obývá východní části Asie. Ta má však s kleštíkem dlouhodobou evoluční zkušenost a umí se mu na rozdíl od včely medonosné bránit. „Asi jako když se do Nového světa dostala chřipka,“ přirovnal nákazu Linhart. 

Jestli právě jeho návrh včelího úlu pomůže ztráty, způsobené roztočem snížit, je otázkou. V Linhartův prospěch hovoří zkušenosti jeho zákazníků, kteří od něj úly kupují. Empirická studie, která by ale přesně popsala, jakou má úl účinnost však neexistuje, a Výzkumný ústav včelařský na ni podle Titěry momentálně ani nemá prostředky. Souboj dvou přístupů ke včelařství tak zatím nemá jasného vítěze. 

Autor:  Ondřej Novák
Pořad: Magazín Leonardo  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 14:35 a 20:40, repríza neděle 14:33  |  Délka pořadu: 26 minut  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Meteor

Pylová zrna jako svědci historie staré miliony let

Dinosauří kosti, trilobiti i úlomky starodávných šperků a zbraní pomáhají zpřesňovat neznámou minulost...

Příroda

Predátoři pomáhají kořisti k adaptaci na oteplení

Pokud čelí živočichové tlaku dravců, přizpůsobí se mnohem snáze i dalším nepříznivým vlivům včetně rostoucích...

Planetárium

Další cesta za zatměním a hmota ze vzdálených supernov

Koně Převalského na Dívčích hradech, další vlčata z Českolipska a íránský test nové nosné rakety.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace