Mutace van Goghových slunečnic

Slunečnice, ilustrační foto - Foto: Yarik Mishin, Stock Exchange

Slunečnice, ilustrační fotoFoto: Yarik Mishin, Stock Exchange

Vědcům se podařilo identifikovat mutaci, kterou na svém obraze slunečnic zachytil Vincent van Gogh.

Před více než sto lety maloval nizozemský malíř Vincent van Gogh slunečnice. Některé květy mají zmnožené okvětní lístky a téměř postrádají typický tmavý střed. Připomínají proto spíš žluté chryzantémy než slunečnice. O žádnou „uměleckou licenci“ však nejde – takové květy se u slunečnic skutečně vyskytují v důsledku genetické mutace. Její podstatu se nyní podařilo objevit vědcům z Georgijské univerzity. 

Šipky ukazují Goghovy zmutované slunečnice. - Foto:  Georgia State University

Šipky ukazují Goghovy zmutované slunečnice.Foto:  Georgia State University

Slunečnice patří mezi hvězdnicovité rostliny. Jsou příbuzné gerberám a starčkům (Senecio), u kterých vzhled květů ovlivňují takzvané CYC-like geny. Jejich funkce zůstávala u slunečnic zatím neprozkoumaná. Vědci proto zkřížili divoké slunečnice (Helianthus annuus) se zmutovanou formou a sledovali, jak bude vypadat potomstvo a jak se budou lišit jeho CYC-like geny. Křížením mimo jiné vytvořili zcela novou mutovanou formu s trubičkovitými okvětními lístky. 

Příčinou obou typů mutací je skákající gen neboli kus DNA, který vložil do důležité oblasti genu HaCYC2c a narušil jeho funkci. Pokud rostlina po svých rodičích zdědí dvě zmutované kopie tohoto genu, bude mít paprskovité, ale zmnožené okvětní lístky. Pokud bude mít jenom jednu, získají její květy typický tmavý střed, ale okvětní lístky kolem něj budou připomínat brčka. 

Zdroj: ScienceDaily, PLoS Genetics 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas