Nohatý výreček z Madeiry

Výreček Otus mauli - Foto: Pau Oliver

Výreček Otus mauliFoto: Pau Oliver

Mezinárodní tým vědců popsal nový ptačí druh: vyhynulého výrečka z ostrova Madeira. Od svých příbuzných se lišil dlouhými končetinami a životem na zemi.

Před 20 lety byly na Madeiře objeveny fosilní pozůstatky malého nočního dravce, které až dosud nikdo důkladně nezkoumal. Kosti však patří novému druhu výrečka, který dostal latinské jméno Otus mauli. Je to vůbec první vyhynulý pták, jaký byl popsán na Madeiře. Od žijících druhů z kontinentální Evropy, kterým je blízce příbuzný, jej odlišují dlouhé nohy a kratší křídla. 

Výreček Otus mauli - Foto: Pau Oliver

Výreček Otus mauliFoto: Pau Oliver

Nohatý výreček trávil většinu času na zemi a lovil bezobratlé živočichy, příležitostně i plazy nebo jiné ptáky. Příčinou jeho vyhynutí byl s největší pravděpodobností příchod lidí. V prvních letech po příchodu Portugalců na počátku 15. století utrpěla Madeiara mnoho požárů, které ničily životní prostředí. Lidé s sebou zároveň přivezli nepůvodní zvířata jako myši a potkany, kteří se živili vejci ptáků hnízdících na zemi. Svou roli mohly sehrát také nové nemoci, které na ostrov zavlekli dovezení ptáci. 

Podobný nebo identický druh vyhynulého výrečka je známý také z ostrova Porto Santo, který se také nachází v madeirském souostroví a od Madeiry jej dělí pouhých 43 kilometrů. Vzhledem ke špatnému stavu nálezu zatím nebylo možné určit stupeň příbuznosti obou výrečků. Pokud by šlo o dva různé druhy, znamenalo by to, že letové schopnosti výrečka Otus mauli z Madeiry byly skutečně dost ubohé. 

Zdroj: Zootaxa
 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas