Proč chodíme vzpřímeně

Šimpanz, ilustrační foto - Foto:  Uživatel: skarlyt, Stock Exchange

Šimpanz, ilustrační fotoFoto:  Uživatel: skarlyt, Stock Exchange

Předkové člověka začali chodit po dvou, aby mohli přenášet vzácnou potravu. Naznačuje to pozorování divokých šimpanzů.

Před více než 4 miliony let předkové člověka opustili chůzi po čtyřech a začali se stavět na nohy. Proč to udělali, je jednou z velkých otázek lidské evoluce. Je pravděpodobné, že tento posun urychlily změny klimatu, které naše předky donutily žít v otevřené krajině. Selekční tlak, který upřednostňoval jedince schopné chůze po zadních končetinách, však mohlo vytvářet něco zcela jiného. Co to mohlo být, se evropští a američtí vědci snažili odvodit z pozorování divokých šimpanzů. 

V jedné části studie vědci sledovali šimpanze při loupeživých nájezdech na políčka zemědělců v guinejském Bossou. Zemědělské plodiny jsou vysoce kvalitní a šimpanzi velmi ceněná potrava. Loupící šimpanzi se proto stavěli na zadní nohy a snažili se pobrat a odnést pryč co největší množství lupu. Podobné chování vědci sledovali, když šimpanzům nabídli vzácné ořechy kola. Pokud bylo kolových ořechů dost, ignorovali šimpanzi obyčejné palmové ořechy. Dokázali tak, že kolové ořechy jsou pro ně vzácnou a vyhledávanou pochoutkou. Pokud bylo kolových ořechů naopak málo, brali si jich šimpanzi více najednou. 

V silné konkurenci se frekvence, se kterou šimpanzi chodili po zadních končetinách, zvýšila čtyřikrát. Bylo zjevné, že vzpřímený postoj šimpanzům dovoluje odnést si více ořechů, stejně jako to, že se šimpanzi pokoušejí o bipední chůzi ze všech sil – i kdyby si u toho měli pomáhat svými ústy. Z toho všeho vyplývá logický závěr: vzpřímená chůze se u předků člověka mohla vyvinout jako adaptace k přenášení většího množství vzácné a vysoce kvalitní potravy. 

Zdroj: ScienceDaily, Current Biology
 

----- 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Planetárium

NASA, život mimo Zemi a vzácné houkání sýčka

Přerovská lokalita Na Marku kulturní památkou, další pokus společnosti SpaceX o přistání prvního stupně...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas