Pygmejské geny malého vzrůstu

Rodina Pygmejů v africkém Kongu - Foto: licence Public Domain (eng)

Rodina Pygmejů v africkém KonguFoto: licence Public Domain (eng)

Za malý vzrůst Pygmejů jsou zřejmě odpovědné geny, které souvisejí s imunitou. Naznačuje to genetická studie, kterou napsali vědci z Pensylvánské univerzity.

Západoafričtí Pygmejové mužského pohlaví v dospělosti měří asi 1,5 metru. V průměru jsou tedy o 17 centimetrů menší než jejich sousedé, kteří mluví bantuskými jazyky. Pygmejové a Bantuové se od sebe oddělili před 60 000 až 70 000 lety. Před 4000 až 5000 lety však Bantuové expandovali do tropických pralesů, kde Pygmejové žijí, a obě skupiny se mezi sebou začaly míchat. Děti smíšeného původu, které obvykle měly bantusky mluvícího otce a pygmejskou matku, zůstávaly v pygmejských vesnicích. V důsledku toho se v populaci Pygmejů projevuje dědictví Bantuů, ale v bantuské populaci stopy Pygmejů téměř nenajdeme. 

Genetická výměna mezi oběma skupinami obyvatel nyní pomohla stanovit pravděpodobné příčiny malého vzrůstu Pygmejů. Američtí a francouzští vědci analyzovali variace v genomu (takzvané jednonukleotidové polymorfismy, SPN) 67 západoafrických Pygmejů a 58 Bantuů. Zjistili, že čím víc bantuských předků Pygmej má, tím větší bude jeho tělesná výška. Potvrzuje to, že malý vzrůst Pygmejů má genetický podklad. Při zkoumání genů, které tělesnou výšku mohou ovlivnit, našli vědci oblast na třetím chromozomu, která se u Pygmejů a Bantuů značně odlišuje. Stejná oblast také jevila známky toho, že na ni působil přirozený výběr. 

Leží v ní dva významné geny (DOCK3 a CISH ), které podle dosavadních studií souvisí s tělesnou výškou. Jeden z nich (gen CISH) také ovlivňuje imunitu vůči infekčním nemocem. Je proto pravděpodobné, že malý vzrůst Pygmejů je cenou za genetickou variantu, která přinesla vyšší odolnost a umožnila lépe přežívat v prostředí plném nemocí a parazitů. 

Zdroj: Science Daily 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 

Planetárium

Rekordman Gennadij Padalka a praželva z jihu Německa

Rys iberský – nejohroženější šelma světa, nejstarší bonsaj střední Evropy a potvrzená přítomnost metanu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas