Pygmejské geny malého vzrůstu

Rodina Pygmejů v africkém KonguFoto: licence Public Domain (eng)

Za malý vzrůst Pygmejů jsou zřejmě odpovědné geny, které souvisejí s imunitou. Naznačuje to genetická studie, kterou napsali vědci z Pensylvánské univerzity.

Západoafričtí Pygmejové mužského pohlaví v dospělosti měří asi 1,5 metru. V průměru jsou tedy o 17 centimetrů menší než jejich sousedé, kteří mluví bantuskými jazyky. Pygmejové a Bantuové se od sebe oddělili před 60 000 až 70 000 lety. Před 4000 až 5000 lety však Bantuové expandovali do tropických pralesů, kde Pygmejové žijí, a obě skupiny se mezi sebou začaly míchat. Děti smíšeného původu, které obvykle měly bantusky mluvícího otce a pygmejskou matku, zůstávaly v pygmejských vesnicích. V důsledku toho se v populaci Pygmejů projevuje dědictví Bantuů, ale v bantuské populaci stopy Pygmejů téměř nenajdeme. 

Genetická výměna mezi oběma skupinami obyvatel nyní pomohla stanovit pravděpodobné příčiny malého vzrůstu Pygmejů. Američtí a francouzští vědci analyzovali variace v genomu (takzvané jednonukleotidové polymorfismy, SPN) 67 západoafrických Pygmejů a 58 Bantuů. Zjistili, že čím víc bantuských předků Pygmej má, tím větší bude jeho tělesná výška. Potvrzuje to, že malý vzrůst Pygmejů má genetický podklad. Při zkoumání genů, které tělesnou výšku mohou ovlivnit, našli vědci oblast na třetím chromozomu, která se u Pygmejů a Bantuů značně odlišuje. Stejná oblast také jevila známky toho, že na ni působil přirozený výběr. 

Leží v ní dva významné geny (DOCK3 a CISH ), které podle dosavadních studií souvisí s tělesnou výškou. Jeden z nich (gen CISH) také ovlivňuje imunitu vůči infekčním nemocem. Je proto pravděpodobné, že malý vzrůst Pygmejů je cenou za genetickou variantu, která přinesla vyšší odolnost a umožnila lépe přežívat v prostředí plném nemocí a parazitů. 

Zdroj: Science Daily