Znali neandrtálci léčivky?

Organické látky zachycené v mineralizovaném zubním plaku - Foto: Karen Hardy,  Naturwissenschaften

Organické látky zachycené v mineralizovaném zubním plakuFoto: Karen Hardy, Naturwissenschaften

Vědci získali první molekulární důkazy o tom, že neandrtálci vařili a jedli různé rostliny, a možná dokonce využívali jejich léčivé vlastnosti.

Neandrtálci, kteří vymizeli před 30 000 až 24 000 lety, byli dlouho pokládáni za téměř výhradní masožravce. Výsledky současných studií tomu ale neodpovídají – neandrtálci podle nich nekonzumovali jen maso velkých zvířat, ale také ryby, plody moře a různé rostliny. Molekulární důkazy o tom, že se „zelenině“ nijak nevyhýbali, našel mezinárodní tým vědců v mineralizovaném zubním plaku pěti neandrtálců z jeskyně El Sidrón na severu Španělska. V ní bylo nalezeno nejméně 13 jedinců, kteří žili před 47 300 až 50 600 lety. 

Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah) - Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported,  Uživatel: ICHTO

Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah)Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: ICHTO

Organické látky zachycené v zubním plaku vědci analyzovali plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií. Objevili tak množství uhlovodíků a škrobových zrn, která naznačují, že neandrtálci dobře znali zdroje svého životního prostředí a konzumovali široké spektrum různých rostlin. Přítomnost fenolů, metylesterů, aromatických uhlovodíků a „opečených“ škrobových zrna naznačuje, že rostliny byly tepelně upravovány. Ještě zajímavější je zjištění, že jeden neandrtálec jedl i hořké léčivé rostliny jako je řebříček a heřmánek. 

Dřívější studie prokázaly, že neandrtálci měli receptor vnímání hořké chuti. Není tedy příliš pravděpodobné, že by si na léčivkách nějak pochutnávali. Mohli s nimi například zapalovat oheň, ze kterého se při vaření jídla dostaly do úst. Vyloučené ale není ani to, že neandrtálci znali jejich antiseptické a protizánětlivé účinky a využívali tyto rostliny k léčení. 

Zdroj: Naturwissenschaften, Science Daily 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Architektonické skvosty Liberce

Nejen Liebiegovo průmyslové město. 20. června

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Čas jako univerzální platidlo na internetu

Jak rychlý musí být internet? 13. června

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Geneticky modifikované organismy

Jak ovlivní naši budoucnost? 6. června

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Nakolik reálná je ekonomická krize?

Virtuální ekonomický svět. 30. května

 

Planetárium

Rekordman Gennadij Padalka a praželva z jihu Německa

Rys iberský – nejohroženější šelma světa, nejstarší bonsaj střední Evropy a potvrzená přítomnost metanu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 27. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O neandrtálcích v nás, prospěšnosti hladovění a tanci ryb mezi víry

Které zvíře si pochutná na kobře? Kdy a kde jsme se křížili s neandrtálci? Proč pravidelný půst prospívá zdraví? Jak můžou rybky pomoci vylepšit lidský sluch?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 20. června 2015 - Zuzana Slavíková a František Vyskočil - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zmenšování mozku, kanibalismu Papuánců a druhém žaludku bělásků

Proč je ráno mozek větší než jindy? Čím vědce zaujal kanibalismus Papuánců? Na co mají samičky bělásků extra žaludek? Můžou žít topoly ze vzduchu? Proč je dobré se narodit v létě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 13. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O šimpanzích vlohách k vaření, zdraví mravenců a vypěstované myší tlapce

Mohli by šimpanzi vařit? Proč jsou mravenci málo nemocní? Jak vypěstovat v laboratoři potkaní tlapku? Kdy a proč myší samičky nechtějí vidět samečky? Proč někteří z nás kreslí líp a jiní hůř?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 6. června 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Šárka Ševčíková

Laboratoř: O výrobě mumie, časomíře octomilek, humanizaci kvasinek a myších astronautech

Proč není snadné vyrobit mumii jako ve starém Egyptě? Vědí octomilky, kolik je hodin? Co máme společného s kvasinkami? Jak působí na myši dlouhý kosmický let? A co víme o genetice smíchu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 30. června 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O zraku pavouků skákavek, nejpodivnější rybě na planetě a vlivu otců na dětskou řeč

Který pavouk vidí svět v našich barvách? Jak vypadají nové druhy borůvek? Čím sport prospívá našim biorytmům? Jak zvládá sucho jedna z nejpodivnějších ryb na planetě? Jak přispívají otcové k dětskému vnímání řeči?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas