Znali neandrtálci léčivky?

Organické látky zachycené v mineralizovaném zubním plaku - Foto: Karen Hardy,  Naturwissenschaften

Organické látky zachycené v mineralizovaném zubním plakuFoto: Karen Hardy, Naturwissenschaften

Vědci získali první molekulární důkazy o tom, že neandrtálci vařili a jedli různé rostliny, a možná dokonce využívali jejich léčivé vlastnosti.

Neandrtálci, kteří vymizeli před 30 000 až 24 000 lety, byli dlouho pokládáni za téměř výhradní masožravce. Výsledky současných studií tomu ale neodpovídají – neandrtálci podle nich nekonzumovali jen maso velkých zvířat, ale také ryby, plody moře a různé rostliny. Molekulární důkazy o tom, že se „zelenině“ nijak nevyhýbali, našel mezinárodní tým vědců v mineralizovaném zubním plaku pěti neandrtálců z jeskyně El Sidrón na severu Španělska. V ní bylo nalezeno nejméně 13 jedinců, kteří žili před 47 300 až 50 600 lety. 

Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah) - Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported,  Uživatel: ICHTO

Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah)Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: ICHTO

Organické látky zachycené v zubním plaku vědci analyzovali plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií. Objevili tak množství uhlovodíků a škrobových zrn, která naznačují, že neandrtálci dobře znali zdroje svého životního prostředí a konzumovali široké spektrum různých rostlin. Přítomnost fenolů, metylesterů, aromatických uhlovodíků a „opečených“ škrobových zrna naznačuje, že rostliny byly tepelně upravovány. Ještě zajímavější je zjištění, že jeden neandrtálec jedl i hořké léčivé rostliny jako je řebříček a heřmánek. 

Dřívější studie prokázaly, že neandrtálci měli receptor vnímání hořké chuti. Není tedy příliš pravděpodobné, že by si na léčivkách nějak pochutnávali. Mohli s nimi například zapalovat oheň, ze kterého se při vaření jídla dostaly do úst. Vyloučené ale není ani to, že neandrtálci znali jejich antiseptické a protizánětlivé účinky a využívali tyto rostliny k léčení. 

Zdroj: Naturwissenschaften, Science Daily 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Britští excentrici, kteří změnili svět

Muži robinzonovského ducha. 7. března

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Čtvrť honosných vil

První pražské vily v Bubenči. 18. února

 
Cestopis sítí s Josefem Šlerkou - Foto: Vladimír Staněk

Manipulované soukromí

Data nejen na sociálních sítích. 21. února

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. března 2015 - biolog Petr Jedelský a herečka Petra Špindlerová - Foto: Noemi Fingerlandová

Laboratoř: O živé a mrtvé vodě, vyvolávání vzpomínek a soli v ráně

Může být přesolené jídlo zdravé? Jak se ze živé vody stane mrtvá? Příběh o tom, kterak se našel tropický příbuzný ptáka lindušky. Co vědci zjistili o zvukové paměti potkanů? A jak vytvořit radostné vzpomínky?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 7. března 2015 - herec Jan Kraus - Foto: Khalil Baalbaki

Laboratoř: O hudbě pro kočku, zubu v oku a paměti čmeláků

Jak zní hudba pro kočku? K čemu je dobrý zub moudrosti? Jak slouží čmelákům paměť? Proč vítězí geny otců nad mateřskými? Jak se klíšťata brání proti mrazu?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. února 2015 - herečka Martina Hudečková, biolog Pavel Stopka a jeho děti - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O železe v zubech bobrů, stěhování zlatého stafylokoka a evoluční výhodě většího těla

Jak pomáhá železo zpevňovat zuby bobrů? Co je na světě nejpevnější? Jak často se stěhuje zlatý stafylokok? Jak může jed pavouka pomoci řešit mužské problémy? Proč uživatelé marihuany nepoznají, že už nemají hlad? A proč...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. února 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přizpůsobivé krakatici, účinnosti pelyňku, neznámé záři nad Marsem a lechtivých potkanech

Jak si krakatice přestavuje tělo? Proč surový pelyněk funguje proti malárii lépe než antimalarika? Odkud se vzal oblak plynu nad Marsem? Jak software odhalil tvář ženy Jindřicha VIII.? Proč vědce zajímá lechtivost potka...

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas