Znali neandrtálci léčivky?

Organické látky zachycené v mineralizovaném zubním plaku - Foto: Karen Hardy,  Naturwissenschaften

Organické látky zachycené v mineralizovaném zubním plakuFoto: Karen Hardy, Naturwissenschaften

Vědci získali první molekulární důkazy o tom, že neandrtálci vařili a jedli různé rostliny, a možná dokonce využívali jejich léčivé vlastnosti.

Neandrtálci, kteří vymizeli před 30 000 až 24 000 lety, byli dlouho pokládáni za téměř výhradní masožravce. Výsledky současných studií tomu ale neodpovídají – neandrtálci podle nich nekonzumovali jen maso velkých zvířat, ale také ryby, plody moře a různé rostliny. Molekulární důkazy o tom, že se „zelenině“ nijak nevyhýbali, našel mezinárodní tým vědců v mineralizovaném zubním plaku pěti neandrtálců z jeskyně El Sidrón na severu Španělska. V ní bylo nalezeno nejméně 13 jedinců, kteří žili před 47 300 až 50 600 lety. 

Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah) - Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported,  Uživatel: ICHTO

Rekonstrukce podoby neandrtálce (Zagros Paleolithic Museum, Kermanshah)Foto: licence Creative Commons Attribution 3.0 Unported, Uživatel: ICHTO

Organické látky zachycené v zubním plaku vědci analyzovali plynovou chromatografií a hmotnostní spektrometrií. Objevili tak množství uhlovodíků a škrobových zrn, která naznačují, že neandrtálci dobře znali zdroje svého životního prostředí a konzumovali široké spektrum různých rostlin. Přítomnost fenolů, metylesterů, aromatických uhlovodíků a „opečených“ škrobových zrna naznačuje, že rostliny byly tepelně upravovány. Ještě zajímavější je zjištění, že jeden neandrtálec jedl i hořké léčivé rostliny jako je řebříček a heřmánek. 

Dřívější studie prokázaly, že neandrtálci měli receptor vnímání hořké chuti. Není tedy příliš pravděpodobné, že by si na léčivkách nějak pochutnávali. Mohli s nimi například zapalovat oheň, ze kterého se při vaření jídla dostaly do úst. Vyloučené ale není ani to, že neandrtálci znali jejich antiseptické a protizánětlivé účinky a využívali tyto rostliny k léčení. 

Zdroj: Naturwissenschaften, Science Daily 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Návrat k Navahům

Co bychom se mohli naučit od indiánů? 2. května 2015

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem - Foto: Vladimír Staněk

Pražské funkcionalistické školy

Školní budovy funkční a jednoduché. 25. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 

Planetárium

Kopie Chauvetovy jeskyně a konec sondy MESSENGER

Opylovači versus zemědělská výroba, dinosauří vejce z čínského Che-jüanu a rozluštění genetického kódu...

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 2. května 2015 - herečka Jana Holcová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O statečných šnecích, supech nad tepelnou elektrárnou a kocovině starých Egypťanů

Jak se pozná odvážný vodní šnek? Proč supi létají nad elektrárnami? Kdo za to může, že na nás jdou komáři? Proč je zajímavá konverzace kočkodanů? Jak se staří Egypťanů dostávali z kocoviny?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. dubna 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O mateřském chování myší, chapadlech chobotnic a mraveništích bez samečků

Jak probudit u "panenských" myší mateřské chování? Dokáže příroda přežít bez samečků? Jak se chová nově objevený protein-bojovník proti nádorům a virům? Proč je dobré vědět, jak leze chobotnice? Jak západ slunce pomáhá nastavit...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas