Zprávy z vědy a techniky3. srpna  2012 v 13:00  

Žraločí zuby nejsou tvrdší než lidské

Žralok velký, ilustrační foto - Foto: Chatrin O. Rockerz, Stock Exchange

Žralok velký, ilustrační fotoFoto: Chatrin O. Rockerz, Stock Exchange

Lidské a žraločí zuby si nejsou podobné tvarem, životností ani složením. Podle nové studie je však jejich tvrdost prakticky stejná.

Žraločí čelisti obvykle obsahují několik řad trojúhelníkovitých zubů. Funkční je však pouze první řada, ostatní fungují jako záloha. Pokud se zuby z první řady opotřebují a vypadají, nahradí je druhá řada. Povrch žraločích zubů kryje vrstva, jejíž hlavní složkou je minerál fluoroapatit. Je tvrdší než hydroxyapatit, který tvoří lidskou sklovinu. Logicky by se dalo předpokládat, že zub žraloka tedy bude tvrdší než lidský zub. Experimenty německých vědců se zuby žraloků mako (Isurus oxyrinchus) a žraloků tygřích (Galeocerdo cuvier) však dokazují něco jiného. 

Žralok, ilustrační foto - Foto: Chatrin O. Rockerz, Stock Exchange

Žralok, ilustrační fotoFoto: Chatrin O. Rockerz, Stock Exchange

Žraločí zuby jsou podle nich stejně tvrdé jako lidské. Krystaly geologického fluoroapatitu jsou však tvrdší. Tento rozdíl je daný strukturou žraločích zubů, ve kterých uspořádané krystaly minerálu drží pohromadě organická složka. Kromě toho, že si můžeme říct, že máme stejně tvrdé zuby jako žralok, přinesla studie ještě jeden objev. Žraloci mako trhají z těla oběti kusy masa, zatímco žraloci tygří je spíše „odřezávají“. Nyní je jasné, že toto potravní chování není důsledkem rozdílné tvrdosti zubů, ale jejich tvaru. 

Zdroj: Journal of Structural Biology 

Autor:   redakce ČRo Leonardo

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis mysli s Cyrilem Höschlem

Informační technologie mění medicínu

Aktigraf a další technologické novinky. 26. dubna

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem

Nejdelší vesmírná cesta

Pouť kosmických sond Voyager. 19. dubna

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem

Lovci menhirů

Co kameny vypovídají o našich předcích? 12. dubna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem

Zástavba bývalého opevnění Hradčan

Co stojí v místech historického opevnění? 5. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem

Taje hadího života

Hadi - mistrovské dílo evoluce. 29. března

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem

Radiový vesmír

Nejdelší vlny ve vesmíru. 22. března

 

Planetárium

Mušky octomilky jako prvotřídní piloti a „prasátka“ na Marsu

„Kosmická sakura“ z chrámu v japonském Gifu, dražba obřího vejce z Madagaskaru a napínavý souboj týmů...

Meteor

Fyzikální pokus - tužka a rýže

Když nasypete do suché prázdné plastové lahve obyčejnou rýži, zapíchnete do ni tužku a pokusíte se ji...

Mozaika

Výzkumy v Centru CzechGlobe

V Brně za necelý týden naplno zahájí provoz nová pracoviště centra výzkumu globální změny, kde vědci...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas