Zubní kámen promluvil

Zuby s rovnátky, ilustrační foto - Foto: Hector Landaeta, Stock Exchange

Zuby s rovnátky, ilustrační fotoFoto: Hector Landaeta, Stock Exchange

Američtí vědci objevili převratnou metodu zkoumání jídelníčku našich předků. Jde o analýzu vzorků zubního kamene.

Vědci z Nevadské univerzity v Renu, antropolog G. Richard Scott a profesor geofyzikálních věd Simon R. Poulson, zkoumali vzorky zubního kamene 58 koster lidí pohřbených v katedrále Santa Maria v severním Španělsku, kteří žili v 11. – 19. století. K výzkumu jim stačily mikroskopické části zubního kamene o hmotnosti 5 – 10 miligramů, které rozdrtili a za pomoci hmotnostní spektrometrie zjišťovali složení izotopů uhlíku a dusíku. Na základě obsahu stabilních izotopů 13C a 15C byli vědci schopni určit druh stravy našich předků. Zatímco dusík poskytuje informace o množství živočišné stravy, uhlík vypovídá o potravě rostlinné. Pro srovnání použili vzorek zubního kamene z kostry Inuita, který žil na Aljašce. Výsledek se dal předpokládat. Analýza vzorku Inuita hovoří o mnohem vyšším podílu masité stravy než u španělských vzorků, což odpovídá mořské stravě aljašských domorodců. 

Zubní kámen - Foto: licence Public Domain (eng)

Zubní kámenFoto: licence Public Domain (eng)

Cílem výzkumu nebylo primárně zjistit přesné složení stravy napříč staletími. Záměrem bylo určit, nakolik se výsledky shodují s výzkumy jinými metodami. Ukázalo se, že získané údaje odpovídají závěrům nezávislých zkoumání pomocí analýzy kostního kolagenu. Údaje o stravě bylo dosud možné získat právě z rozborů kostí, vlasů či nehtů. Nevýhodou těchto metod však je, že jsou složitější, nákladnější a pro získání údajů je nutné mnohdy vzácné historické nálezy, jako jsou kosti, poškodit. Vlasy či nehty je zase možné jen zřídka objevit na starších pohřebištích, protože mnohem rychleji podléhají rozkladu. Zubní kámen se naopak uchovává velmi dlouho a není takový problém jej získat. Autoři studie proto věří, že tento typ výzkumu má v sobě velký potenciál 

Výsledky své práce publikovali v květnovém čísle Journal of Archaeological Science. 

Zdroj: University of Nevada, Reno 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Co čeká naši planetu v blízké budoucnosti

Zachráníme život na Zemi? 1. srpna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Lidé a včely spolu miliony let

Včely jako inspirace. 25. července

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Přetváření čili Transformace

Čtvrt století české ekonomiky. 18. července.

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Mentální anorexie

Kdy jde o život? 11. července

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem - Foto: Vladimír Staněk

Mohl by vesmír vypadat jinak?

Co změnit a jak? 4. července

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Hory uprostřed Čech

Střední Brdy. 27. června

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 1. srpna 2015 - imunolog Jan Černý - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O přednosti v kohoutím kokrhání, kráse ledu a havraní chytrosti

Který kohout ráno kokrhá první? Čím klimatické změny ohrožují čmeláky? Co jsou ledové vlasy? Proč úzkostliví více uklízejí? V čem spočívá chytrost krkavcovitých ptáků?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 25. července 2015 - herečka Valérie Zawadská - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O genu pro alkoholismus, četbě ohořelého svitku z Izraele a vraku lodi z americké revoluce

Jak číst z ohořelého svitku z doby bronzové? Máme sklon k alkoholismu v genech? Jak souvisí sucho a počet narozených koťat? Jak lze léčit myší hluchotu? Co odhalil vrak obchodní lodi z americké revoluce?

 
Arnošt Goldflam - Foto: Eva Dvořáková

Co je nového v rozhlasové Laboratoři?

Každý týden něco! Kromě pravidelné dávky novinek z vědeckého světa na vás v pořadu čekají i noví hosté. 18. července se například můžete těšit na herce a spisovatele Arnošta Goldflama.

 
Natáčení pořadu laboratoř na 18. července - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O netopýřích toaletách, navigaci pavouků, kreativitě při evoluci oka a tajemství výroby morfinu

Proč si masožravky z Bornea rozumí s netopýry? Jak vyrobit morfin bez makovic? Na co plankton potřebuje složené oko? Jak pavouk plachtí na vodě? Proč pro jednu věc zapomínáme na druhou?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 14. února 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O nářečí šimpanzů, pokroku v léčbě plešatosti a kočkodaních knírech

Jaká nářečí ovládají šimpanzi? Čím můžou bakterie pomáhat chudým dětem? Jak termiti brání šíření pouště? O pokroku v léčbě plešatosti. A jak se kočkodani poznávají podle knírů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. července 2015 - herečka Petra Špindlerová - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O žvanivosti papoušků, ptačí milostné architektuře a krajtě, která špatně dopadla

Co pomáhá papouškům napodobovat lidskou řeč? Jak vypadá milostná architektura australských ptáků - lemčíků? Můžou potkani snít? Díky čemu mravenec na Sahaře vydrží horko? Jak se krajtě nevyplatilo sníst dikobraza.

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas