Zubní kámen promluvil

Zuby s rovnátky, ilustrační foto - Foto: Hector Landaeta, Stock Exchange

Zuby s rovnátky, ilustrační fotoFoto: Hector Landaeta, Stock Exchange

Američtí vědci objevili převratnou metodu zkoumání jídelníčku našich předků. Jde o analýzu vzorků zubního kamene.

Vědci z Nevadské univerzity v Renu, antropolog G. Richard Scott a profesor geofyzikálních věd Simon R. Poulson, zkoumali vzorky zubního kamene 58 koster lidí pohřbených v katedrále Santa Maria v severním Španělsku, kteří žili v 11. – 19. století. K výzkumu jim stačily mikroskopické části zubního kamene o hmotnosti 5 – 10 miligramů, které rozdrtili a za pomoci hmotnostní spektrometrie zjišťovali složení izotopů uhlíku a dusíku. Na základě obsahu stabilních izotopů 13C a 15C byli vědci schopni určit druh stravy našich předků. Zatímco dusík poskytuje informace o množství živočišné stravy, uhlík vypovídá o potravě rostlinné. Pro srovnání použili vzorek zubního kamene z kostry Inuita, který žil na Aljašce. Výsledek se dal předpokládat. Analýza vzorku Inuita hovoří o mnohem vyšším podílu masité stravy než u španělských vzorků, což odpovídá mořské stravě aljašských domorodců. 

Zubní kámen - Foto: licence Public Domain (eng)

Zubní kámenFoto: licence Public Domain (eng)

Cílem výzkumu nebylo primárně zjistit přesné složení stravy napříč staletími. Záměrem bylo určit, nakolik se výsledky shodují s výzkumy jinými metodami. Ukázalo se, že získané údaje odpovídají závěrům nezávislých zkoumání pomocí analýzy kostního kolagenu. Údaje o stravě bylo dosud možné získat právě z rozborů kostí, vlasů či nehtů. Nevýhodou těchto metod však je, že jsou složitější, nákladnější a pro získání údajů je nutné mnohdy vzácné historické nálezy, jako jsou kosti, poškodit. Vlasy či nehty je zase možné jen zřídka objevit na starších pohřebištích, protože mnohem rychleji podléhají rozkladu. Zubní kámen se naopak uchovává velmi dlouho a není takový problém jej získat. Autoři studie proto věří, že tento typ výzkumu má v sobě velký potenciál 

Výsledky své práce publikovali v květnovém čísle Journal of Archaeological Science. 

Zdroj: University of Nevada, Reno 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Sexuální selekce

Příroda to tak zařídila. 4. října

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Ekonomie ve filmech

Jsou na českých burzách Vlci? 27. září

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem

Vzdálenosti ve vesmíru

Jak je co daleko? 20. září

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

Význam hry

Proč si lidé a zvířata hrají? 13. září.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejmenší planeta Merkur

Co víme o žhavé planetě? 6. září

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem - Foto: Vladimír Staněk

Krajina a čas v Hájkově Kronice české

Návrat k velikému vypravěči. 30. srpna

 

Meteor

Unikátní objevy českých vědců v Antarktidě

Objev kostry lachtana mezi dinosaury, živočišných hub, o kterých téměř nic nevíme, nebo vymřelých hlavonožců....

Mozaika

Co je elektronová krystalografie

S ohledem k pokračující miniaturizaci v mnoha oblastech techniky i materiálových věd, také čeští vědci...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas