Zprávy z vědy a techniky7. května  2012 v 11:00  

Zubní kámen promluvil

Zuby s rovnátky, ilustrační foto - Foto: Hector Landaeta, Stock Exchange

Zuby s rovnátky, ilustrační fotoFoto: Hector Landaeta, Stock Exchange

Američtí vědci objevili převratnou metodu zkoumání jídelníčku našich předků. Jde o analýzu vzorků zubního kamene.

Vědci z Nevadské univerzity v Renu, antropolog G. Richard Scott a profesor geofyzikálních věd Simon R. Poulson, zkoumali vzorky zubního kamene 58 koster lidí pohřbených v katedrále Santa Maria v severním Španělsku, kteří žili v 11. – 19. století. K výzkumu jim stačily mikroskopické části zubního kamene o hmotnosti 5 – 10 miligramů, které rozdrtili a za pomoci hmotnostní spektrometrie zjišťovali složení izotopů uhlíku a dusíku. Na základě obsahu stabilních izotopů 13C a 15C byli vědci schopni určit druh stravy našich předků. Zatímco dusík poskytuje informace o množství živočišné stravy, uhlík vypovídá o potravě rostlinné. Pro srovnání použili vzorek zubního kamene z kostry Inuita, který žil na Aljašce. Výsledek se dal předpokládat. Analýza vzorku Inuita hovoří o mnohem vyšším podílu masité stravy než u španělských vzorků, což odpovídá mořské stravě aljašských domorodců. 

Zubní kámen - Foto: licence Public Domain (eng)

Zubní kámenFoto: licence Public Domain (eng)

Cílem výzkumu nebylo primárně zjistit přesné složení stravy napříč staletími. Záměrem bylo určit, nakolik se výsledky shodují s výzkumy jinými metodami. Ukázalo se, že získané údaje odpovídají závěrům nezávislých zkoumání pomocí analýzy kostního kolagenu. Údaje o stravě bylo dosud možné získat právě z rozborů kostí, vlasů či nehtů. Nevýhodou těchto metod však je, že jsou složitější, nákladnější a pro získání údajů je nutné mnohdy vzácné historické nálezy, jako jsou kosti, poškodit. Vlasy či nehty je zase možné jen zřídka objevit na starších pohřebištích, protože mnohem rychleji podléhají rozkladu. Zubní kámen se naopak uchovává velmi dlouho a není takový problém jej získat. Autoři studie proto věří, že tento typ výzkumu má v sobě velký potenciál 

Výsledky své práce publikovali v květnovém čísle Journal of Archaeological Science. 

Zdroj: University of Nevada, Reno 

Autor:   redakce ČRo Leonardo

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem

Nejdelší vesmírná cesta

Pouť kosmických sond Voyager. 19. dubna

 
Pozemský cestopis s Václavem Cílkem

Lovci menhirů

Co kameny vypovídají o našich předcích? 12. dubna

 
Cestopis architektury se Zdeňkem Lukešem

Zástavba bývalého opevnění Hradčan

Co stojí v místech historického opevnění? 5. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem

Taje hadího života

Hadi - mistrovské dílo evoluce. 29. března

 
Nebeský cestopis s Petrem Kulhánkem

Radiový vesmír

Nejdelší vlny ve vesmíru. 22. března

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou

Altruismus v nás a kolem nás

Altruismus není pouze doménou lidí. 15. března

 

Planetárium

Chariklo: První planetka s prstenci

Za oběžnou dráhou Saturnu obíhá malé těleso, které obkružují dva prstence. Pro astronomy je to nečekané...

Meteor

Fyzikální pokus - tužka a rýže

Když nasypete do suché prázdné plastové lahve obyčejnou rýži, zapíchnete do ni tužku a pokusíte se ji...

Mozaika

Co skrývají dvojhvězdy

Tak jako lidé nebývají většinou sami, ani hvězdy často nejsou osamocené, ale nacházejí se v párech nebo...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas