Zubní kámen promluvil

Zuby s rovnátky, ilustrační foto - Foto: Hector Landaeta, Stock Exchange

Zuby s rovnátky, ilustrační fotoFoto: Hector Landaeta, Stock Exchange

Američtí vědci objevili převratnou metodu zkoumání jídelníčku našich předků. Jde o analýzu vzorků zubního kamene.

Vědci z Nevadské univerzity v Renu, antropolog G. Richard Scott a profesor geofyzikálních věd Simon R. Poulson, zkoumali vzorky zubního kamene 58 koster lidí pohřbených v katedrále Santa Maria v severním Španělsku, kteří žili v 11. – 19. století. K výzkumu jim stačily mikroskopické části zubního kamene o hmotnosti 5 – 10 miligramů, které rozdrtili a za pomoci hmotnostní spektrometrie zjišťovali složení izotopů uhlíku a dusíku. Na základě obsahu stabilních izotopů 13C a 15C byli vědci schopni určit druh stravy našich předků. Zatímco dusík poskytuje informace o množství živočišné stravy, uhlík vypovídá o potravě rostlinné. Pro srovnání použili vzorek zubního kamene z kostry Inuita, který žil na Aljašce. Výsledek se dal předpokládat. Analýza vzorku Inuita hovoří o mnohem vyšším podílu masité stravy než u španělských vzorků, což odpovídá mořské stravě aljašských domorodců. 

Zubní kámen - Foto: licence Public Domain (eng)

Zubní kámenFoto: licence Public Domain (eng)

Cílem výzkumu nebylo primárně zjistit přesné složení stravy napříč staletími. Záměrem bylo určit, nakolik se výsledky shodují s výzkumy jinými metodami. Ukázalo se, že získané údaje odpovídají závěrům nezávislých zkoumání pomocí analýzy kostního kolagenu. Údaje o stravě bylo dosud možné získat právě z rozborů kostí, vlasů či nehtů. Nevýhodou těchto metod však je, že jsou složitější, nákladnější a pro získání údajů je nutné mnohdy vzácné historické nálezy, jako jsou kosti, poškodit. Vlasy či nehty je zase možné jen zřídka objevit na starších pohřebištích, protože mnohem rychleji podléhají rozkladu. Zubní kámen se naopak uchovává velmi dlouho a není takový problém jej získat. Autoři studie proto věří, že tento typ výzkumu má v sobě velký potenciál 

Výsledky své práce publikovali v květnovém čísle Journal of Archaeological Science. 

Zdroj: University of Nevada, Reno 

Autor:   redakce ČRo Leonardo
Pořad: Monitor  |  Stanice: ČRo Leonardo
Čas vysílání: Pořad jsme vysílali do 28. února 2013.  
 

Nové články v rubrice

 

Diskuse

Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.

Návod na použití diskusního systému DISQUS naleznete zde.

 
tyto komentáře používají systém Disqus

Leonardo Plus

« »
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Nejbližší hvězda Slunce

Co o ní vůbec víme? 18. dubna

 
Cestopis evoluce s Markem Váchou - Foto: Vladimír Staněk

Evoluce virů

O původu virů ebola a HIV. 11.dubna

 
Cestopis hodnot s Tomášem Sedláčkem - Foto: Vladimír Staněk

Psychicky nemocná ekonomie...

Průniky ekonomie s psychiatrií. 4. dubna

 
Cestopis přírody s Jaroslavem Petrem - Foto: Vladimír Staněk

Chůze a běh

Jak chodí zvířata a lidé? 28. března

 
Cestopis mysli s Cyrilem Hőschlem - Foto: Vladimír Staněk

„Happy singles"

Kolik lidí žije dlouhodobě bez sexu? 21. března.

 
Nebeský cestopis s Jiřím Grygarem - Foto: Vladimír Staněk

Astronomové v oblacích

Vesmír z hor, balonů a letadel. 14. března

 

Laboratoř

« »
Natáčení pořadu Laboratoř na 18. dubna 2015 - herec Kajetán Písařovic - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O vepřovém pro upíry, varování před zemětřesením a o vysokých mužích

Co jedí upíři k večeři? Jak nás může GPS varovat před zemětřesením? Má dědičnost vliv na sexuální delikty? Na co jsou kardiologům pavoučí sítě? Který národ je nejvyšší na planetě?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 11. dubna - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velbloudovi u Vídně, kompasu v mozku slepých myší a mravenčích kosmonautech

Kde se vzala kostra velblouda u Vídně? Jak se orientovaly slepé myši s kompasem v mozku? Opravdu jsou vejce nezdravá? Jak se v kosmu chová mravenec? Co má dělat gepard, aby ho nebolelo břicho?

 
Jděte sbírat, já půjdu lovit. Za pár tisíc let se vědci budou hádat, co jsme jedli. - Foto:  Kateřina Bittmanová

Dávní lovci a sběrači měli lepší trávení než my

Vědci se museli projet kánoí po Amazonce, aby mohli zkoumat, co asi jedli dávní lovci a sběrači. K pokusům si vybrali peruánské indiány, kteří jedí podobně jako lidé ze starší doby kamenné - konzumují třeba opice, lenochody,...

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 4. dubna 2015 - neurofyziolog František Vyskočil a herec Richard Trsťan - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O velrybím křiku, depresích v nadmořských výškách a trávení v době kamenné

Jak velryby křičí při lovu? Je mozek opravdu složitý? Na co by si měli dát pozor horolezci? Jak se rodí velké zvíře? Proč nás zajímají bakterie dávných lovců a sběračů?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 28. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O antibiotiku v koňském trusu, vodě v mozku a druhohorním velemlokovi

Kde se vzalo antibiotikum v koňském trusu? Kolik vody máme v mozku? Co si zapamatujeme z reklamy? Kolik zubů měl druhohorní velemlok? Žije víc Keltů ve Skotsku nebo v Doudlebech?

 
Natáčení pořadu Laboratoř na 21. března 2015 - Foto: Marián Vojtek

Laboratoř: O řasách a houbách v nás, krabím prapředkovi a topivu chameleonů

Proč nejsme geneticky úplně lidmi? Jak zastavit krvácení "umělou hmotou"? Co jedl dvoumetrový prapředek humrů, garnátů a krabů? Jak si chameleon dokáže při změně barvy zatopit? Proč nefunguje zázračný hormon na hubnutí?

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2015 Český rozhlas