Řezbáři v Doksech na sympoziu finišují, svá dílka lidem představí v sobotu

„Máme tu dvanáct řezbářů. Pracují od časného rána a je slyšet, jak ťukají do dlátek. Je úžasné to poslouchat, natož se blízka podívat, co jim vyrůstá pod rukama,“ popisuje Jaroslava Dolečková, správkyně Památníku K. H. Máchy v Doksech.

Jeden z účastníků sympozia vyřezává květinu. „Na plastice budu pracovat ještě zhruba patnáct hodin,“ říká řezbář Jaroslav Kundrát.

„Nesmí se řezat po dřevě, ale přes dřevo“

Řezbařina ale není jednoduchá. Návštěvníci mají možnost si vyzkoušet, jak vzniká dřevěná plastika. „Nesmí se řezat po dřevě, ale přes dřevo,“ upozorňuje řezbář Jaroslav Kundrát.

Řezbářské sympozium v Doksech vrcholí|foto: Tomáš Mařas

Na řezbářském sympoziu nechybí ani žena, i když je mezi muži jediná. „Mě k řezbařině přivedla náhoda. Koupila jsem si od řezbáře dřevěného koně, pak ještě jednoho a řekla jsem si, že je budu sbírat,“ vzpomíná jediná řezbářka sympozia Daniela Haštabová, která nakonec začala sama řezbařit.

Na slavnostním zakončení sympozia mohou návštěvníci vidět nejen vytvořená, ale i dovezená díla všech dvanácti řezbářů.