Kluci z Jablonce vyráží na extrémní procházku. Norsko projdou z jihu na sever

Kývnul jsem na to a nervozita přichází... Myslím, že to bude boj hlavně s psychikou. Co se týče nohou, to je o vůli, každý den půjdeme zhruba čtyřicet kilometrů. Marek Cón, účastník expedice

„Z Liberce vyrazíme kamionem, který nás hodí do Osla, potom vlakem na nejjižnější bod Norska Lindesnes, tam začíná poutní cesta, která vede až na nejsevernější bod Evropy na Nordkapp. Je to dva a půl tisíce kilometrů,“ popisuje ve zkratce itinerář trasy jednadvacetiletý student Jirka Kočíb z Jablonce, který nepůjde s velkým batohem na zádech dlouhou štreku poprvé. Po maturitě se s dvěma kamarády vyporavil pěšky do italských Benátek. Tehdejší výlet po stopách Karla Hynka Máchy ho samozřejmě vyčerpal, ale zároveň ohromil, a tak se rozhodl v extrémních pěších túrách pokračovat.

Chce to trénink. Třeba výlety do Jizerek se zátěží

Narozdíl od Jirky a Dominika, půjde letos na dalekou cestu pěšky třetí z odváždné party – Marek Cón – poprvé. „Kývnul jsem na to a nervozita přichází. Začal jsem se připravovat, tak uvidíme, snad to nějak zvládneme. Myslím, že to bude boj hlavně s psychikou. Co se týče nohou, to je o vůli, každý den půjdeme zhruba čtyřicet kilometrů,“ říká Marek, který na norskou výpravu pečlivě trénuje. „Snažil jsem se chodit běhat, dávat si do batohu zátěž, když jsem šel na Černou Studnici,“ doplňuje.

A co je pro tři mladé Jablonečany motivací vydat se na tak dlouhou cestu norskou krajinou? „Chtěli jsme posunout naše limity. Řekli jsme si, že tisíc kilometrů je pro nás krátký,“ říká s úsměvem Jirka Kočíb. Všechny potřebné věci – jako oblečení, stan a další vybavení – si ponesou kluci v batohu na zádech. „Do batohu se vejde kolem dvaceti kilo, bereme i vařič a dokonce i prut. Mára se chystá rybařit,“ vysvětluje Jiří Kočíb.

Čtěte také

Na cestu tři studenti – cestovatelé vyrazí o tomto víkendu. Sledovat je můžete na facebooku na stránce No Way 2K17.