Baví mě to a závody beru jako bonus, říká dívka z Liberce, mistryně ČR v agility

„Staly jsme se mistry republiky mládeže, z toho mám velkou radost. Byla jsem hodně nervózní, ale Deborka běhala opravdu hezky, mnohem rychleji, než jsem zvyklá,“ vzpomíná třináctiletá Terezie Lenková a dodává: „Co se týče počasí – pršelo, většina pejsků to nemá rádo, ale Deborce se v tom běhalo hezky.“

Terezka sice nemá stanovené cíle, kterých by v agility chtěla dosáhnout, zato přesně ví, proč se běhání se svou psí parťačkou věnuje. „Dělám to hlavně proto, že mě to baví a ty závody beru jako bonus,“ říká.

Pejska chtěla původně maminka

Před šesti lety Terezka o psovi moc neuvažovala. „Vynutila si ho maminka, to mamka chtěla první pejska. Pak se začalo chodit na cvičák a Deborku jsem začala cvičit já, trénovala se poslušnost, ale i prvky agility, a ty mě začaly bavit,“ říká Terezie.

Terka Lenková a poháry z velkého vítězství|foto: Zdena Lenková

Alergie na psy a vymodlená čtyřnohá kamarádka

Tatínek byl proti pejskovi, ale nakonec Terezčino přání splnil. Dnes mají Lenkovi tři psy, ten nejmenší je zachráněný nalezenec. Ale žádní rozmazlení pejsci to nejsou a v posteli rozhodně nespí. Terezka má totiž na psy alergii. Když k nim domů před šesti lety přišla Deborka, Terka hodně kašlala, dnes už je alergie menší, do postele ale Deborka stejně nesmí. Terezka dodává: „Stejně by byly všude chlupy a já mám v posteli tolik plyšáků, že by se tam nevešla.“

Nejsem ani pyšná na to vítězství, ale na to, jaká Terka je. Empatická a citlivá k pejskům, umí jim rozumět...

Na šikovné holky – Terezku s Deborkou je maminka patřičně pyšná. „Možná nejsem ani pyšná na to vítězství, ale na to, jaká Terka je, že je empatická a citlivá k pejskům, umí jim rozumět a myslím, že se to dá přenést i na lidi,“ komentuje Zdeňka Lenková.

Terezie Lenková by se příští rok se svou šeltií Deborou ráda nominovala na mistrovství Evropy v agility.

Terezka Lenková a její Deborka v akci|foto: Lucie Fürstová