Bioodpad z Libereckého kraje většinou končí v kompostárně u Mimoně. Jsou v něm ale i PET lahve

V kompostárně nebyl nikde vidět drtič větví, který by tu člověk očekával. „Drtič větví máme poměrně malý. Dříve jsme větve drtili, ale zjistili jsme, že to není ekonomické. Velký drtič stojí pět milionů a tak se nám vyplatí čtyřikrát za rok pozvat firmu, aby to nadrtila,“ vysvětluje manažer společnosti SAP Mimoň Pavel Koštějn.

V areálu leží na hromadách tráva a listí, nebo větve. Každá z hromad má vlastní ceduli. Je to bioodpad, který se do areálu vozí z měst.

„Máme tady vytříděné větve. Ty jsou i na začátku areálu a nadrcené je pak používáme jako strukturu do kompostu,“ vysvětluje manažer firmy a při procházení areálem vysvětluje systém kompostování.

Hromady kompostujícího bioodpadu |foto: Tomáš Mařas

„Postupně se spouští ventilátory podle toho, jak to je provzdušněné. Když provzdušnění klesne pod osmdesát procent, tak se automaticky ventilátor spustí. Vše je řízené počítačem. Při zakládce ventilátor běží průměrně 15 hodin denně. Ke konci, tedy po jednom měsíci, neběží ani hodinu. Řídí to sondy, které měří obsah provzdušnění.“

Navezený bioodpad je někdy znečištěn i ostatním odpadem

„Když se naveze z údržby, tak to na začátku vypadá, že tam není. Jak to postupně kompostujeme, tak plasty, které se nemění, jakoby vylézají a jsou vidět. Skutečně je potřeba to čistit. Není to ale tak, že by se dovezl bioodpad, který je znečištěný hromadou plastů,“ potvrzuje Pavel Koštějn.

Do kompostárny u Mimoně vozí bioodpad nejen z Českolipska, ale také z Liberecka, Jablonecka i Šluknovského výběžku. Letošní rok se zatím v porovnání s loňským svezlo bioodpadu více.

„Navýšilo se to, protože všechny obce to řeší. Vloni na podzim jsme navýšili kapacitu z 1000 tun na 6000 tun. To množství po zavedení třídění bioodpadu skutečně narostlo.“

Podle Pavla Koštejna letos kompostárna zpracovala třikrát více bioodpadu než minulý rok.