Genetický výzkum koster ze Sedmileté války zatím spojení s dnešními Liberečany nenašel

23. květen 2015

Kdo jsou potomci vojáků, kteří před více než třemi stoletími zemřeli v Liberci? A je možné, že někteří z nich dnes žijí ve městě pod Ještědem? Tyhle otázky si kladli archeologové a genetici, než se pustili do výzkumu koster, které se našly při vykopávkách na Nerudově náměstí.

Genetické testy zatím žádnou příbuznost neprokázaly. Výzkum je ale stále na začátku. Genetika je velmi prudce se rozvíjející věda. Díky ní lze téměř s jistotou určit své vlastní předky, popsal archeolog Petr Brestovanský. „Když vyzkoumáte v matrikách své předky, máte až třicetiprocentní možnost, že otec, který je zapsán v matrice, není geneticky otcem.“

Archeologové se rozhodli prozkoumat genetiku kosterních pozůstatků vampýra, vojáků ze sedmileté války na Nerudově náměstí, koster nalezených u kostela na Sokolovském náměstí a v Raspenavě. „Máme 320 koster z Raspenavy a 157 z Liberce.“ Teď stojí před otázkou, jestli je pohřbít nebo ne. Z pohřbených pozůstatků se totiž genetici už nic nedozví.

Archeogenetik Daniel Vaněk, který v Liberci kostry testoval, se mimo jiné podílel i na identifikaci obětí z masových hrobů po válce v Jugoslávii a spolupracuje také s kriminalisty. „My jsme zkoumali kosterní pozůstatky z doby sedmileté války – to byla první věc. A od místního obyvatelstva jsme odebírali vzorky a porovnávaly to s těmi vojáky, jestli tam náhodou nebude shoda. A nebyla. Ale ten populační vzorek byl poměrně malý.“

Postupně by se měla sada otestovaných žijících Liberečanů rozšiřovat. Podle archeologů není pravda, že v Liberci žijí jen dosídlenci, kteří do města přišli až po druhé světové válce.

autor: Eva Malá
Spustit audio