Golem v Turnově? K vidění bude v neděli v turnovské synagoze

11. srpen 2017

Turnovská synagoga měla štěstí, protože přečkala Křišťálovou noc. V neděli 13. srpna, na Den židovských památek, pořádá miimořádné prohlídky. Návštěvníci zavítají s průvodci i do bývalé židovské čtvrti a na hřbitov. A na zahradě uvidí i golema.

Den židovských památek připadá na historicky velmi významný den.

„Tento den připadá na svátek Tiš'a be-av, kdy si Židé připomínají zničení jeruzalémského chrámu. Ale zároveň je to i jeden z nejsmutnějších dnů v židovských dějinách, protože v roce 1942 začali být v tento den Židé z varšavského ghetta převáženi do koncentračních táborů,“ vysvětlila Eliška Gruberová, ředitelka Turnovských památek a cestovního ruchu.

Turnovská synagoga přežila Křišťálovou noc

A jak se podařilo svatostánek uchránit před řáděním nacistů?

„Měla velké štěstí, že byla 13 kilometrů od hranice Sudet, a že jí nepostihlo vypalování synagog za Křišťálové noci 9. listopadu 1938,“ popsala historii turnovské synagogy kulturoložka Terezie Dubinová. Modlitebna je i poměrně dobře schovaná, protože je součástí okolní zástavby.

Zachovalá původní výmalba z konce 19. století

„Je to barokní synagoga z roku 1719, v regionu takhle staré nemáme. Je zachovaná i původní výmalba z konce 19. století v maorském stylu, kombinuje jak to modré nebe se zlatými hvězdičkami, tak orientalizující styl 19. století,“ doplnila Dubinová.

V synagoze je stálá expozice výsledků archeologického výzkumu a ze Židovského muzea v Praze si do Turnova pravidelně zapůjčují liturgické předměty, které tam původně patřily. V patře je pak oddělená ženská galerie, protože podle tradičního židovského náboženského práva mají být muži i ženy při modlitbě odděleni.

„Dnešní judaismus má ale mnoho směrů, které zrovnoprávňují ženy a muže,“ vysvětlia kulturoložka Dubinová.

Kovový turnovský golem od Davida Čermáka

A na zahradě turnovské synagogy stojí kovová socha golema, kterou vytvořil umělecký kovář David Čermák.

„Je to jeho pojetí, kdy se golem diví svému vzniku. Golem znamená něco neúplného, nedokonalého. Ta legenda je spjata s rudolfinskou dobou, ale vlastně ty záznamy o tom jsou daleko mladší. Ty jsou až z 19. století. Náš golem nemá žádný otvor v čele pro šém, žádnou kuličku. Tady vlastně šémem je slovo emet, což znamená pravda. Tím se golem oživoval. A pokud rabín smazal první písmeno, vzniklo slovo met, což znamená smrt, a tím se zase uspal,“ vysvětlila průvodkyně v synagoze Iva Šimáková.

Spustit audio