Jablonecký soud vrátil dědičce rodu Walderode část pozemků u Železného Brodu

Pro to, jestli má soud část rodového majetku vdově po bývalém majiteli nemovitostí Karlovi des Four Walderode vydat, bylo nutné zjistit, zda má dědička na majetek restituční nárok. Její zemřelý manžel jako občan německé národnosti totiž přišel o rodový majetek v roce 1946 na základě Benešových dekretů.

V roce 1947 Walderodemu úřady sice československé státní občanství vrátily, zabraný majetek už ale nestihl získat zpět, protože po únoru 1948 emigroval.

Po Sametové revoluci mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo. Některé svědecké výpovědi ale u dřívějších soudů hovořily o jeho spolupráci s nacisty, a proto restituční nárok neuznaly. Podle jabloneckého soudce Jaroslava Kneře se ale neprokázalo, že by se Walderode vůči československému státu provinil.

Uzná soud nárok dědičky na Hrubý Rohozec?

Dědičce soud zatím nepravomocně vrátil pozemky v Besedicích, na Malé Skále - Vranově a v Železném Brodě. Za další pozemky v Líšném, které jsou v soukromém vlastnictví, by měla dostat od státu náhradu. Zároveň soudce zamítl nárok dědičky na některé pozemky v Líšném, Malé Skále a Koberovech, které Walderode prodal podle zemských knih už v roce 1934.

Hrubý Rohozec|foto: Jaroslav Hoření

Soudní jednání bude pokračovat ohledně vydání dalších pozemků na Železnobrodsku. U nich se musí ještě dodatečným geodetickým zaměřením zjistit přesné hranice, které se postupem let měnily, restituční kausa se totiž vleče už 23 let.

Zásadní je ještě žaloba Johanny Kammerlanderové, která leží u semilského soudu. Jedná se v ní o navrácení zámku Hrubý Rohozec. Dědička rodu Walderode, která teď žije ve Vídni, je s dnešním verdiktem jabloneckého soudu spokojená. Šlo ji podle jejich slov hlavně o očištění jména jejího manžela, a to se teď stalo. Sama vidí ukončení všech soudních jednání na dobu tří až pěti let.