Jizerské padesátky se zúčastní i Bauer. Závod využije k přípravě před mistrovstvím světa
Dlouhé zimy objížděl Světové poháry, válčil na šampionátech, vozil medaile z olympijských her. Teď se Lukáš Bauer připravuje asi na své poslední mistrovství světa a vlastní také tým pro dálkové běhy na lyžích, ve kterých sám v nich také závodí. Je tedy samozřejmé, že se postaví také na start 50. ročníku Jizerské padesátky, jenž je na programu v neděli.
Jak se těšíte na Jizerskou padesátku?
Těším se hodně. Na jednu stranu jsou trošku obavy, jestli to zvládnu a jestli jsem dobře připravený. Ale jelikož jsem přijel rovnou z Finska, z přípravy před mistrovstvím světa, tak věřím, že jsem připravený dobře. Jizerskou padesátku beru především jako rozzávodění se před mistrovstvím.
Vy prožíváte takový paradox. Zatímco většinou jsou lyžaři doma a vyjíždí na závody do ciziny, vy to teď máte obráceně…
Strávil jsem skoro tři týdny ve Finsku proto, abych se v pátek pozdě večer dostal do České republiky. Z letiště jsem jel rovnou do Bedřichova a po Jizerské padesátce jedu opět do Finska. Tentokrát už ale na mistrovství světa.
Co říkáte ke sněhovým podmínkám, které před Jizerskou padesátkou vládnou?
Během sobotního testování byly podmínky velmi těžké. V horních pasážích sněžilo, dole spíš pršelo, byl to hodně podmáčený sníh. Namazat stoupací vosk, na kterém chci jet, bylo skoro nemožné, takže doufám, že vyjde předpověď a během noci se podmínky sjednotí.
Zdá se, že jste jedním z posledních zkušených závodníků, kteří by se měli pohybovat v čele a zároveň jet na klasickém vosku, což znamená nejet soupaž…
Jizerskou padesátku bych chtěl jet na čele, ale co vím jednoznačně je to, že pojedu na stoupacím vosku. Ano, možná je to stará škola, protože v dálkových bězích se prosazuje soupaž, ale na stoupacím vosku pojedu proto, že mě za 10 dní čeká závod na mistrovství světa a na těch tratích se soupaž jet nedá. Jizerská padesátka je pro mě test, takže musím simulovat podmínky, které mě čekají na mistrovství světa.
