Liberecké Naivní divadlo si zaexperimentovalo s Atlasem odlehlých ostrovů

Své příběhy představují herci na dosah ruky diváků u devět metrů dlouhého dřevěného stolu, obecenstvo sedí okolo něj. Právě tento obrovský stůl je pro představení neobvyklým jevištěm, které se mění v tajuplné ostrovy.

Spisovatelka Judith Schalansky žila jako dítě v bývalé NDR. Protože cestovat se tehdy do zahraničí nedalo, jezdila alespoň prstem po mapě, protože ji lákaly vzdálené ostrovy. Padesáti oblíbeným ostrůvkům pak v knize, kterou napsala už jako dospělá, přiřadila často temný příběh. Liberecké Naivní divadlo představuje osm z nich.

Plakát k inscenaci.jpg

„Něco je o lásce, o naději, beznaději, o odlišnosti. Nejsme všichni z jednoho těsta,“ popisuje režisér Filip Homola příběhy, které z knihy vybral pro jeviště.

Představení nadchlo herečku Barboru Kubátovou. „Já jsem šťastná, že Filip Homola vůbec existuje, že si troufne udělat takový vlastně nedivadelní objekt a vynést ho na světlo,“ řekla.

Herci se pohybují kolem stolu, na něm a podobně. „Je to takové těžko popisovatelné, co my tam vlastně děláme,“ usmívá se herečka Diana Čičmanová.

Z inscenace Naivního divadla Jsou mista...|foto: Michal Kořán

Inscenaci má omezený počet diváckých míst. Naivní divadlo ji totiž uvádí ve svém studiu, říká jeho ředitel Stanislav Doubrava: „Pro nás je příjemné, že můžeme zase hrát v komorním prostředí krásnou, poetickou věc, převedenou na jeviště.

Autory předem na míru psané hudby pro novátorský kus jsou Michal Kořán a režisér Filip Homola.