Na Českolipsku se objevili šakali. Vysokou ani domácí chovy ale neohrozí

„Už dnes existují určitá pozorování. Proniknutí jednotlivých kusů na Českolipsko už proběhlo. Je to zatím v těch jižních částech okresu Česká Lípa, to znamená především u hranic s okresem Mladá Boleslav anebo potom s oblastí kolem Mělníka,“ upřesnil zoolog a ředitel českolipského muzea Zdeněk Vitáček.

Většímu rozšíření šakala na Českolipsku by mohl zabránit vlk, který se do regionu vrátil před několika lety a úspěšně se tam rozmnožuje. Podle odborníků je ale málo pravděpodobné, že se oba druhy potkají.

„Oni jsou jinde jak prostředím, tak i způsobem lovu. Takže předpokládám, že šakal by vedle vlka tady mohl žít. Pokud tedy by se šakal neobjevil přímo v centru jejich terioria,“ míní Petr Lumpe, zoolog z CHKO Kokořínsko - Máchův kraj.

Spolu s vlkem je šakal na vrcholu predačního řetězce. To může znamenat problémy pro myslivce.

Šakalí mládě v rezervaci u Benátek nad Jizerou|foto: Vojtěch Lukáš

„Se tady objeví další šelma, která bude se zaměřovat na zvěř, která je v našem zájmu. Loví mladé jedince srnčího, ale i dančího, nebo mufloní zvěře, “ uvedl zoolog Vitáček. Podle něj ale šakal příliš neohrozí domácí chovy koz a ovcí. Šakal se totiž živí hlavně menšími savci.

Karel Steiner, myslivec se čtyřicetiletou praxí ale z řádění šakala na Českolipsku strach nemá. „Nemyslím si, že jsou až tak akutním nebezpečím pro současnou populaci naší zvěře spárkaté. Samozřejmě šakal se hlavně živí drobnými obratlovci. Velice rád má mršiny. Oni se chovají podobně jako lišky. Stejným způsobem loví. Zažil jsem x případů, že se liška snažila napadnout čerstvě kladené srnče a ta srna ho tvrdým způsobem vyhnala. Když budou ve smečce, tak jisté nebezpečí je, ale s tím si příroda sama poradí,“ popsal Karel Steiner.

Počet šakalů není podle zoologa Zdeňka Vitáčka velký. Jedná se o jedince, ale podle něj se může populace dál rozšiřovat.