Na Grabštejně ukazovali, jak slavila Velikonoce šlechta

Kroupy, hrách a kopřivy. I tato veskrze obyčejná jídla měla v období Velikonoc na stole také šlechta v 16. století. Jaké měly svátky význam a jaké zvyky se držely, se mohli dozvědět ti, kteří během svátků přijeli na hrad Grabštejn. Interiéry byly velikonočně vyzdobené, děti si mohly vyrobit velikonoční dekoraci a odnést si ji domů.

Velikonoce v 16. století na Grabštejně|foto: Eva Malá

„Jedly se luštěniny, hrách, kroupy, pekl se beránek, mazanec, který se nakrojil uprostřed do kříže, na stole jsou i jidáše,“ vyjmenovává a ukazuje na stůl průvodkyně Jaroslava Neumannová. Výzdobu připravovali pracovníci hradu déle než týden. Jak říká kastelánka Iva Bártová, měla na starosti pečení, její zástupkyně vaření.

Původně gotický hrad Grabštejn z poloviny 13. století přestavěli v 16. století na renesanční zámek. Podobu změnila i původní kaple sv. Barbory, která je dnes renesančním skvostem. Posledními vlastníky byli Clam-Gallasové, kteří hrad získali v roce 1704. Objekt poprvé zpřístupnili veřejnosti v roce 1993, kdy se konal první ze zde každoročně pořádaných benefičních koncertů ve prospěch hradu.

Velikonočně vyzdobené interiéry Grabštejna|foto: Eva Malá