Řehtačkami, bubnováním a řinčením zaháněli zimu v Dolní Řasnici. S kohoutem Jaro-slavem

„Vajíčkovník má dvoutisíciletou tradici. Pokud jde o novější historii, jsou doklady sto i padesát let staré, zrovna letos jsme ve spisech objevili, že v Novém Městě pod Smrkem v roce 1923 na Bílou sobotu stříleli z hmoždířů, aby vyhnali zimu. To samé děláme my tady, máme řehtačky, klapačky a vyháníme zimu,“ říká starosta spolku Český svět Milan Maršálek.

Na obětní strom lidé pověsili vajíčka s namalovaným přáním|foto: Eva Malá

Ani dubnový déšť a chladnější počasí neodradily lidi v Dolní Řasnici, aby s kohoutem Jaro-slavem už nadobro odehnali zimu. Zaháněli ji a zároveň vítali jaro hlasitým vyvoláváním, řehtačkami, bubnováním nebo řinčením pokliček. V cíli pak na ně čekal Vajíčkovník. Zdobení stromu vyfouklými vejci s namalovaným přáním je starý slovanský zvyk, který se zachoval pouze u Lužických Srbů a v trochu pozměněné podobě v Bavorsku.

Podle něho je Vajíčkovník obětní strom, na který se věšely symboly, které měly hospodáři přinést užitek, nebo zajistit dobré počasí. Do Dolní Řasnice jezdí pravidelně Petr Randus z Nového Boru. „Na jednom obrázku je sluníčko, na druhém srdíčko, takže štěstí a lásku,“ přeje si. Mezi dalšími přáními byly třeba domek pro Ondru, zdraví nebo nová televize.

Na strom vajíčkovník věšeli vejce s namalovým přáním|foto: Eva Malá