V Liberci opět válčili Prusové a Rakušané jako za starých časů
V Liberci se znovu (sobota 23. 4.) odehrála bitva z roku 1757. Podle historiků byla hlavním milníkem Sedmileté války. Proti sobě nastoupila rakouská a pruská armáda. Kromě bitvy mohli návštěvníci i obyvatelé městě vidět historické zajímavosti.
Samotné bitvě předcházel program plný tradičních řemesel, drezury koní, dobového tance a třeba i ukázky tortury, stejně jako sokolnictví. „Jsem v loveckém oděvu z osmnáctého století a budu předvádět historickou sokolnickou ukázku z koně," říká sokolník Jaroslav Pelíšek. K jeho výbavě patří i pár ptačích křídel. „To je takzvaný peřenec, neboli vábítko. Na to budu cvičit sokolovité dravce," dodává.
„Skupiny těch nadšenců, kteří tu historii připomínají, mají autentické věci, spí na slámě, mají tam ohniště. Ten, kdo přijde do tábora, tak opravdu vidí skutečný život tak, jak za války byl," vysvětluje jeden z organizátorů Petr Pimek z obecně prospěšné společnosti Archa 13. A dodává: „V Liberci přezimovala rakouská vojska, vojáci Marie Terezie. Na jaře 1757 se pak strhla samotná bitva. Bylo to jedenadvacátého dubna. Rakouská vojska byla v početní převaze. Přesto Prusové prolomili obranné linie a Rakušané prohráli."
Na vrchu stojí bílé stany. Podle Petra Pimka se tehdy nedalo podle stanů určit, čí ležení to je. „Tehdy všichni měli bílé stany. Bylo to proto, že bílá barva byla nejlevnější, nemusela se barvit."
V ležení rakouské armády už dopředu vědí, jak bitva skončí. „Oni možná už tenkrát věděli, kdo vyhraje. Rakouská armáda prohrávala poměrně často," říká jeden z účastníků bitvy Zdeněk Kadlec.
V táboře je několik různých uniforem. Jsou tu modro - bílé, zelno-bílé i čermo - bílé. Každá patří jinému regimentu.
Na bojiště za víření bubnů nastoupila rakouská armáda, aby se utkala s armádou pruskou. Vojáci stříleli z pušek, které museli znovu a znovu ládovat, nechybělo jezdectvo stejně jako dělostřelectvo s kanóny.
Bitvu zhruba sto šedesát nadšenců z České republiky, Německa i Polska provázel odborný komentář a divákům bylo hned jasné, co se děje. „Dostřel těch děl je přes kilometr. Pro naše účely jsme děla napěchovali jen střelným prachem a ucpávkou. Koule tu používali jen v minulosti," dodává závěrem Petr Pimek.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
PRŮZKUM: Velikonoce jsou pro Čechy hlavně symbolem jara. Tradice se nejvíce dodržují v Praze
-
Princ temnoty, Putinův muž pro Ukrajinu. Kdo je politik a oligarcha, na kterého Česko uvalilo sankce?
-
Pastoral Brothers: Význam Velikonoc je o naději v beznaději. I když přijde to nejhorší, život pokračuje
-
‚Vidíme jenom špičku, problém je mnohem větší.‘ Systém upozorní na lékárny podezřelé z vývozu léků