Ve škole v Hrádku nad Nisou se učí, jak předcházet šikaně

Šikana - ilustrační fotoFoto: stock exchange

Šikana. To je slovo, které nedá spát mnoha dětem a také jejich rodičům. Jde fyzický nebo psychický teror, který se ale může projevovat velmi nenápadně. Jak šikanu poznat, jak se s ní vypořádat a jak jí předejít, to se učili pedagogové ze základní školy v Hrádku nad Nisou na Liberecku.

„My jsme ve škole řešili velký problém se šikanou. Zjistili jsme to velmi nenápadně. Na prvním stupni, třetí, čtvrtá, pátá třída - malé děti. A potom z toho byl velký problém. Museli jsme zavolat kriminálku, která to řešila.“ přiznal ředitel školy Lidická Jaroslav Poláček. 

V té době dostala škola možnost přihlásit se do celostátní kampaně s názvem Miš, aneb Minimalizace šikany. A ředitel školy Jaroslav Poláček se rozhodl této nabídky ihned využít, i když se prý obával, zda to k něčemu vůbec bude. 

„Nakonec se ukázalo že to byl velmi přínosný projekt. Ukázalo se hlavně, co školy neumí – že neumí odhalit tu šikanu. Neumí pozorovat tu situaci a vyhodnotit co je škádlení a co je šikana. A když už zjistí že ta šikana je, tak vůbec nevědí, jak by to měly vyšetřit.“ vysvětluje Poláček. 

A s tím se právě kampaň Minimalizace šikany snaží školám pomoci. Odborné zkušenosti tedy nasbíralo několik českých škol, včetně té v Hrádku. A bylo prý načase - ředitel Jaroslav Poláček totiž přiznává, že jeho škola problémy s šikanou řešit neuměla, respektive je řešila úplně špatně. Teď bude všechno jinak. 

„Společně budeme vytvářet tým. Určíme si role, které každý z učitelů a nepedagogických pracovníků bude mít, abychom mohli dobře pozorovat, sledovat co se děje a zároveň se informovat... Abychom to uměli dobře vyhodnocovat a následně pak řešit.“ popisuje Jaroslav Poláček.  

Semináře o šikaně se účastnila také učitelka Alena Šindelářová, která už teď ví, že nejdůležitější je v boji proti šikaně vzájemná důvěra: „Zásadní je navázat dobré vztahy hned z počátku... Od toho se to celé odvíjí...“