Výstava v Jilemnici přiblíží zajímavě historii české literatury i osobnost autora Petrolejových lamp

11. září 2015

Za historií Matice české se ohlíží unikátní výstava, která dnes začíná v Krkonošském muzeu na zámku v Jilemnici. Matice česká vznikla roku 1831 z iniciativy historika Františka Palackého a skupiny vlastenců. Ti usilovali o povznesení českého jazyka a literatury a o lepší podmínky pro vydávání českých knih.

Za historií Matice české se ohlíží unikátní výstava, která dnes začíná v Krkonošském muzeu na zámku v Jilemnici. Matice česká vznikla roku 1831 z iniciativy historika Františka Palackého a skupiny vlastenců. Ti usilovali o povznesení českého jazyka a literatury a o lepší podmínky pro vydávání českých knih.

Ředitel muzea Jan Luštinec prozrazuje, proč se právě v Jilemnici rozhodli výstavu uspořádat: „Tento zámek byl v majetku Jana Nepomuka Františka hraběte Harracha, to byl kurátor Matice české, dokonce to jeho funkční období bylo nejdelší v celých dějinách Matice české. Byl hlavně vynikajícím organizátorem, ale taky (dnes by se řeklo sponzorem), tehdy ale mecenášem. Takže ta jeho stopa na půdě Matice české a taky Národního muzea je veliká. Když použiji nadsázku, tak se zapsal do její historie zlatým písmem.“

Na výstavě v jilemnickém zámku si mohou návštěvníci připomenout kromě spoluzakladatele Matice české Františka Palackého řadu dalších osobností.

„Například Pavla Josefa Šafaříka, Jana Evangelistu Purkyně, Boženu Němcovou. A mimochodem nedávno vydala Matice česká velice krásný titul Josef Němec -neobyčejný muž neobyčejné ženy,“ naráží Jan Luštinec na skutečnost, že Matice česká patří i do současnosti.

Stejně jako spisovatel Jaroslav Havlíček, který se v Jilemnici v roce 1896 narodil. Jeho romány Neviditelný, Petrolejové lampy nebo Helimadoe se stále vydávají a lidé je taky znají z filmů. Teď má tento spisovatel na svém rodném domě v Dolení ulici v Jilemnici nově pamětní desku. Opečovávat ji bude jiný slavný jilemnický rodák, běžec na lyžích, Stanislav Henych, který dům koupil.

Výstava v Krkonošském muzeu v Jilemnici připomíná význam Matice české

„Byla to vlastně ruina. Abychom mu vrátili původní ráz, museli jsme sehnat kvalitního štukatéra, aby nám udělal ty původní růžice pod okny, na rozích lvy a ve spolupráci s architektem Holubem jsme udělali půlkruhovou přístavbu tak ,aby to zapadlo do Podkrkonoší.“

Jan Luštinec se při odhalování pamětní desky vrátil do svých dětských let, kdy v tehdy nájemním domě s rodiči bydlel.

„Pamatuji si ty úžasné rozvrzané schody, nejrůznější zákoutí, barevně prosklené katry, takové přepážky v domě, které tak na Havlíčka působily a umím si představit, že ten velmi členitý dům na dítě zapůsobil velmi tajemně. Zvlášť, když se tam kdysi opravdu žilo při svíčkách a za světla petrolejových lamp. To bylo mé první bezděčné setkání s atmosférou tvorby Jaroslava Havlíčka.“

Jeho romány dobře znají i studenti místního gymnázia, kde dřív byla škola, kam Havlíček chodil. Petra Škvorová si ho spolu s dalším i spolužáky vybrala jaké téma maturitní práce. Nejvíc rozebírali román Helimadoe.

„To je docela vděčná téma, protože jsme mohli lokalizovat i to, co se dělo u nás v Jilemnici. Bylo zajímavé nalézt jednotlivá místa, představit si, jak vypadala, když tam procházeli hrdinové Havlíčkových románů v dobovém oblečení, po promenádách… Muselo to být krásné,“ dodává Petra, která nechyběla u odhalení pamětní desky Jaroslavu Havlíčkovi na jeho rodném domě v Dolení ulici.

Spustit audio