Pietní deska od dneška připomíná sté výročí založení mezinárodního zajateckého tábora v libereckém Ostašově. V táboře bylo během 1. světové války 55 tisíc ruských a italských vojáků a mnoho jich tam zemřelo. Ostašovský spolek Archa13 by chtěl v blízkosti pohřebiště postavit kapli smíření.

Tento článek je více než rok starý.

19:10 19. září 2014 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Tábor patřil mezi pět největších, které za první světové války na českém území byly. Jak uvedl archeolog libereckého muzea Petr Brestovanský, bylo v něm zhruba tolik lidí jako v tehdejším Liberci.

„Bylo to město ve městě. Tábor byl ve třech čtvrtích na ploše asi 80 hektarů. Byly tam stovky domů, dílny, zajatci chovali domácí zvířectvo, vydávali si noviny a měli i vlastní peníze,“ popsal Brestovanský.

Tábor ode dneška připomíná trojjazyčná pamětní deska. Je na dnešním hřbitově v Ostašově, kde před sto lety pohřbívali těla zajatců zemřelých na infekční choroby. Podle Brestovanského na nemoci zemřelo přes 700 vojáků, zejména Rusů.

Ostašovský spolek Archa13 by rád vybudoval i památník, který by tábor připomínal. Projektu odhadem za 50 až 100 milionů korun by měla dominovat kruhová Kaple smíření se čtyřmi kříži, po jednom na každé světové straně.

Jídlo jako za války?

Stavbu navrhl architekt David Vávra, známý širší veřejnosti jako herec či průvodce televizním seriálem Šumná města.

Východní kříž má podle něj symbolizovat ruské zajatce, jih italské, západ rakouské věznitele a sever má patřit Čechům.

„Je to na místě republiky, která v té době ještě neexistovala, čili my Češi jsme jenom pozorovatelé, my na to jenom upozorňujeme, my říkáme ano, tady se tohle stalo,“ poznamenal Vávra.

V památníku by mělo být i muzeum ve formě kopie jednoho z domů, v němž tehdy zajatci žili. Návštěvníci by uvnitř názorně viděli, jak tehdy vypadal každodenní život zajatců. Jako protipól by v dalším domě měl být zpodobněn život vojáka ze současnosti.

V plánech také je, že by si návštěvníci mohli vyzkoušet život vojáka z doby první světové války. Například zkusit si vykopat zákop nebo vyřezat šachy. Netradiční je i koncept restaurace.

„Mohla by nabízet jídla, která vojáci na počátku 20. století jedli. Tenkrát byla chudá, dnes je to možná základ jídelníčku zdravé stravy,“ uvedl Vávra.

V konceptu je i vybudování amfiteátru a prostor pro sporty i ubytování.

Ivana Bernáthová, ČTK, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít