Houbařská sezona ještě nekončí! Jizerky nabízejí václavky, kozáky i klouzky
Září houbařské košíky kvůli suchu moc nenaplnilo, ale než se ochladilo, stačila alespoň v Jizerských horách díky mlhám na pasekách a okrajích lesů vyrůst řada malých křemenáčů, kozáků, klouzků a hříbků. Těšit se můžeme také na tradiční podzimní houby jako třeba václavky.
Z podzimních hub bychom neměli zapomenout na suchohřib hnědý neboli podhříbek. Pokud vyrazí, tak v písčitých půdách roste ve společnosti strakošů, růst by měly i další podobné houby jako hřib plstnatý a hřib sametový, další výborné hřibovité houby.
Václavky smažte nebo pečte alespoň 20 minut, jinak si koledujete o problém
„V Jizerkách se vyskytuje především václavka smrková, václavka tmavá a václavka hlíznatá. Všechny obsahují látku, která může způsobit střevní potíže. Ale tato látka z nich mizí delším tepelným zpracováním, alespoň dvacet minut. Podobně z nich mizí sušením,“ upozorňuje zkušený houbař Petr Hampl.
Během října a možná i listopadu můžeme v lese najít i řadu celoročních hub, například hřiby kováře. Na ty byl letošní rok velice plodný.
Podhřiby mají rádi kyselé půdy rašelinišť
Kam na houby vyrazit? Nejlépe do lesa, ale jestli raději do smrkového nebo listnatého, to podle Petra Hampla nelze předem určit. Záleží i na složení půdy. „Podhříbky preferují kyselé půdy, což znamená, že s oblibou rostou na rašeliništích nebo tam, kde jsou kyselé půdy,“ říká Hampl s tím, že s úbytkem kyselých dešťů ubyla kyselost půdy, a tím i některých druhů hub. Jiným, třeba liškám, se ale daří lépe.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.