Jeskyňáři z Bozkova stáli u zrodu nového vědního oboru, který zkoumá dutiny v ledovcích
Výzkumné cesty bozkovských jeskyňářů za polární kruh započaly před třemi desítkami let. Za polárním kruhem se jim podařilo objevit do té doby nečekané jeskynní prostory, a to nejen v ledovcích. Stáli tak u zrodu nového vědního oboru glaciospeleologie, který dutiny v ledovcích zkoumá.
„První cesta na Špicberky vedla přes Polsko. Byla to totiž první polská výprava Univerzy slezské, které se jako český člen zúčastnil Josef Řehák starší, bývalý ředitel Bozkovských dolomitových jeskyní. Byl to rok 1986,“ vzpomíná Josef Řehák mladší na otce, který myšlenku polárních výprav začal a podílel se na dalších dlouholetých výzkumech.
Z Bozkova na Špicberky za krásou ledovcových jeskyní
Už první výprava totiž přinesla zajímavé poznatky, a tak jeskyňáři usilovně sháněli nejen peníze, aby se za polární kruh mohli vydat znovu. A vyšlo to hned za dva roky. Tehdy se na Špicberky vydal kromě Josefa Řeháka i Dušan Milka, Mirek Braun a Vratislav Ouhrabka.
„Objevili jsme tenkrát poměrně hluboké ledovcové jeskyně. Dostali jsme se v podstatě do nejhlubších jeskyních v ledu, přes 130 metrů. A byli jsme i v jeskyních, které byly vytvořené ve vápencích,“ vybavuje si Vratislav Ouhrabka časy, kdy krasové objevy za polárním kruhem byly v plenkách.
Ani tehdejší odborná literatura nepředpokládala volné jeskynní prostory pod ledovcem. Očekávalo se, že led všechny prostory díky své plasticitě a tlaku zatlačí. „Když se českým jeskyňářům v období léta za polárním kruhem podařilo spustit do hloubek přes 100 metrů, tak dole začali chodit v systémech, které připomínaly klasické české jeskyně, tak to bylo překvapení,“ říká Josef Řehák, který ve stopách svého otce kráčel i za polárním kruhem.
Čeští jeskyňáři tak stáli u zrodu nového vědního oboru – glaciospeleologie, který se věnuje dutinám v ledovcích.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
