Marek Šindelka se podíval na svět očima uprchlíků. Žijeme ve vatě, říká

Spisovatel Marek Šindelka, nositel ceny Jiřího Ortena i Magnesie litery v knize Únava materiálu reaguje na současný vztah části české společnosti k uprchlíkům. Podnětem k napsání příběhu dvou bratrů, kteří prchají ze země ohrožené válkou do Evropy a zároveň jeden druhého hledají, byla jedna konkrétní situace, která se autora vnitřně velmi dotkla.

„Úplně na začátku toho stálo zděšení z toho, co se stalo tenkrát v Rakousku, kde se našel ten kamion, ve kterém se udusilo 71 lidí, většina z nich Syřani,“ popisuje Marek Šindelka a pokračuje: „V ten moment mi došlo, co se to vlastně děje v pozadí té naší blahobytné civilizace. Žijeme ve vatě a najednou někde na periferii stojí kamion s jednasedmdesáti udušenými lidmi, kteří jenom toužili po tom někde znovu začít žít.“


Utíkají před terorismem a extrémním násilím, přicházejí sem, a najednou před nimi stojí totální strach, chlad a nepochopení.

„Hlavní impuls pro mě byl podívat se na tu situaci pohledem těch lidí, kteří utíkají před stejným zlem, kterého se tu bojíme. Utíkají před terorismem a extrémním násilím, přichází sem a najednou před nimi stojí totální strach, chlad a nepochopení. Každopádně se k nim celý systém staví velmi nepřátelsky,“ říká Šindelka, který se v souvislosti s knihou setkává i s negativními reakcemi. „Některé byly opravdu tak krystalicky zlý, že to člověk těžko může skousnout.“

Šindelkova knižní novinka nese název Únava materiálu

Podle Šindelky je ale kniha dost bezpříznaková – vypráví příběh dvou bratrů, kdy jeden jde zimní krajinou a snaží se najít cestu k tomu staršímu. „Je to příběh cesty a lásky, která je k sobě vede. Kultura, náboženství a národnost tam hrají sekundární roli,“ uzavírá spisovatel.

Poselství knihy je podle jejího autora prosté – všichni jsme bez rozdílu kultury a vzdělání především lidé a všichni zasloužíme stejný soucit.

autor: Lucie Fürstová
Spustit audio