Nejstarší domky Liberce najdete v nejkratší uličce – ve Větrné
V Liberci bývala kdysi vánoční nálada spojována nikoliv s hlavním náměstím tak, jako je tomu dnes, ale spíše se zastrčenou Větrnou uličkou, která je nejkratší uličkou minimálně v celém Libereckém kraji. Je totiž dlouhá pouhých 53 metrů a má jen tři metry na šířku.
Větrná ulička spojuje Křížový kostel a stavební průmyslovku na Sokolovském náměstí. Podloubí Valdštejnských domků bývala nazývaná Schwarze Lauben čili Černá loubí a bývala otevřená do ulice. Pod trámy byla krásně hrubá dlažba z kamení; až v 90. letech 20. století byla tmavá loubí Valdštejnských domků zatlučena.
Nemá asi cenu příliš představovat Valdštejnské domky, ony nejstarší dřevěné památky města Liberec. Vznikly v návaznosti na pravidelnou zástavbu tzv. Nového Města (pozdějšího Novoměstského – dnes Sokolovského náměstí) v 70. a 80. letech 17. století. První domek, nalepený na klasicistní budovu stavební průmyslovky, zde vyrostl roku 1678, další přibyl za dva roky a poslední rok na to. Domky jako zázrakem v uličce přežily, na rozdíl od všech hrázděných a roubených starších bratříčků na vedlejším náměstí, kde je nahradily nejprve klasicistní a později historizující několikapatrové domy.
Již na počátku 20. století se hrázděnky ve Větrné staly jakýmsi kultovním objektem libereckých patriotů. V nejstarší z nich se dokonce nacházela oblíbená hospoda Zur Stadt Petersburg čili U Města Petrohradu. Těžko si představit, jak se do velmi nízké šenkovny za podloubím asi lidem vcházelo. Hospoda ale bývala vyhlášená; zejména kvůli pořádkumilovnému hospodskému Peterovi Luzovi, přezdívanému Luze-Peter.
Liberečané, kteří chodívali okolo se svými dětmi, ukazovali na pokroucená hrázděná stavení s obílenými roubenými stěnami a říkávali: „Hier hat das Christkindl seine Magazine!“ čili Zde má svoje sklady Ježíšek!. To proto, že v patře domků měli složeny dřevěné hračky, které řemeslníci z Bílého Potoka a Hejnic prodávali libereckým dětem. Podloubí ve Větrné bylo navíc i vyhlášeným místem trhů s figurkami do betlémů, které zde byly nabízeny vždy před Vánoci, a to ještě před druhou světovou válkou. A právě odsud do libereckých domácností kdysi putovaly ony krásně malované postavičky, dnes tolik ceněné. Kdeže ovšem dnes ta zašlá sláva Černého loubí je…
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
