Velikonoční ptáčci
Po postních nedělích přichází Pašijový týden (svatý či veliký). Jídelníček se stále ještě omezoval, protože vrcholil půst. Na stole dominovaly brambory a podmáslí, zelí, hrách, jáhly a čočka. „Modré“ pondělí a „šedivé“ úterý byly obyčejné všední dny. Teprve ve středu těsně před Velikonocemi se ve staveních rozeběhly předsváteční přípravy.
Zastavila se těžká práce a veškerý čas se věnoval úklidu. Smejčilo se, vymetaly se saze z pecí a komínů, někde se bílilo. Odtud pravděpodobně pochází lidový název tohoto dne „Sazometná středa“. V přípravách na Velikonoce se někde už i peklo. My si dnes upečeme ptáčky, typické jídlo z horního Pojizeří.
Ingredience:
1/2 kg hladké mouky
12 dkg cukru
12 dkg tuku
3–4 žloutky
3 dkg droždí
trochu soli
1/4 litru mléka
1 vejce na potření
Postup:
Z droždí, lžíce cukru, mouky a mléka uděláme kvásek a necháme vzejít. Do mísy prosejeme mouku, osolíme, přidáme vlažný tuk, žloutky, kvásek a mléko a zaděláme tužší těsto. Necháme je na teplém místě vykynout.
Těsto nakrájíme na kousky a vyválíme na delší válečky. Uprostřed svážeme do uzlíku (tělo), kratší konec prsty zmáčkneme tak, aby se vytvořil zobáček, na delším konci uzlíku uděláme vidličkou rýhy (ocásek).
Necháme ještě chvíli kynout na vále, potom potřeme rozšlehaným vejcem a upečeme.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
