Zita Senková

Zita Senková - Foto: Khalil Baalbaki

Zita SenkováFoto: Khalil Baalbaki

moderátorka

Můj tatínek, rodák z Bratislavy a nejmladší ze sedmi sourozenců se oženil do Prešova, kde jako komik operety 40 sezón rozdával úsměv. Jeho maminka si v láskyplných dopisech i při setkáních vždy posteskla: "Oriešok môj, ako ďaleko si sa mi odkotúľal." To táta a máma ještě netušili, že je "postihne" stejný osud s jedinou dcerou. Ze svého rodiště, malebného Prešova, jsem se totiž od svých osmnácti let systematicky posouvala na "západ". 

V Bratislavě jsem vystudovala žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině, poté k práci v zahraniční redakci, kde jsem se se věnovala zejména dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe. Zásadní změnu přineslo rozdělení Československa. Ačkoli jsem česky hovořila, nebylo to takříkajíc na mikrofon a po čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání jsem přijala nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Ačkoli to byla výborná zkušenost, po roce a půl, kdy jsem také pilovala češtinu, přišla nabídka vrátit se za mikrofon a "volání divočiny", jak tomu říkám, zvítězilo. 

Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně, kde jsem v roce 1999 zažila historické stěhování spolkové vlády a parlamentu do staronové metropole u Sprévy. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži, či spíše hluboko do srdce.
V Německu jsem zůstala nadále "jednou nohou" (či jak zpívá Marlene Dietrich "Mám pořád jeden kufr v Berlíně") i po návratu domů, protože jsem tam pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes, kde jsem byla členem zahraniční redakce více než pět let. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009.
Pak jí oslovila Dvojka ČRo, což se rovněž neodmítá - a vrátila se ke staré lásce, která určitě nikdy nezrezaví. Za mikrofon opět usedla v září 2008. 

"Jsem nesmírně vděčná osudu (i zaměstnavateli), že jsem jako reportérka mohla navštívit přes padesát zemí světa, a to i takové exotické destinace jako Velikonoční ostrov nebo souostroví Fidži. Nedám ale dopustit na rodný Prešov, nádherné Vysoké Tatry či třeba na proslulé české lázně."
 

Mojí vášní je už od malička, kromě divadla a hudby, zejména cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou, ať je to bulharsky či třeba finsky. 

Mimochodem právě tento složitý jazyk louskám už několik let, protože mi učarovaly pohádkové příběhy o Mumíncích z pera finsko-švédské spisovatelky Tove Jansson a ráda bych si je jednou přečetla i v originále. 

e-mail: zita.senkova@rozhlas.cz 

E-mail: zita.senkova@rozhlas.cz

Autor:  Zita Senková
 

Zákulisí Českého rozhlasu

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas