Lidové stavby

 
AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

ARCHITEKTURA JIHOZÁPADNÍCH ČECH

Martin Čerňanský  
Území odpovídající dnešnímu Plzeňskému kraji a přesahující Šumavskou hornatinou do Jihočeského kraje. Architektura je charakterizována dobovými formami domového typu jihozápadních Čech, které odrážejí proměnlivé přírodní, sociální a etnické prostředí. Jihozápadní Čechy jsou utvářeny především výše položenými lesnatými celky oblasti Českého lesa a zmíněné Šumavské hornatiny. Na jejich území rozeznáváme chodský dům, šumavský dům a ojedinělý výběžek alpského domu - volarský dům. Směrem do vnitrozemí je oblast určována nižšími polohami Plzeňské pahorkatiny, kterou zastupuje plzeňský dům, ovlivněný domovým typem jihozápadních Čech, severozápadních Čech a domem z povodí Berounky.

PLZEŇSKÝ DŮM
(dobová forma širší oblasti Plzeňska)

Louchosice - plzeňský dům - Autor:Martin Čerňanský
Louchosice - plzeňský dům
Autor:   Martin Čerňanský  

Oblast Plzeňské pahorkatiny je tvořena především celky Plaské pahorkatiny a Švihovské vrchoviny. Osídlením patří ke starému sídelnímu území, které je pokryto převážně návesními formami venkovských sídel. Vyskytují se zde jak návsi obdélníkové, tak okrouhlého nebo ulicového tvaru.

Starší plzeňský dům je přízemní, orientovaný do veřejného prostoru štítovým průčelím. Konstrukce domu je roubená, často však opatřená vrstvou hliněné mazaniny kryjící vnější líc dřevěných stěn. Dům kryje nesymetricky nasazená střecha sedlového nebo polovalbového tvaru, kryjící místy i zábradlím opatřené zápraží při nádvorní straně domu. Trojúhelníková nebo lichoběžníková lomenice mírně předsazeného štítu je bedněna svisle nebo náročnější skladbou symetrického uspořádání. Ze západu a severu proniká do přilehlé plzeňské oblasti poměrně brzy dům patrový, s patrem budovaným mnohdy jen na části půdorysného rozsahu přízemí. Patrovost je zpravidla doprovázena lehkou hrázděnou konstrukcí, používanou právě v patrech a rovněž ve štítech. Tento severozápadní typ domu nachází uplatnění zejména v blízkosti městeček nebo na území s nedostatkem snadno dostupného stavebního dřeva.

Mladší plzeňský dům zůstává nadále přízemní, pronikající nejprve do bezlesých nebo hospodářsky vyspělejších oblastí. Stěny jsou zděné z kamene, přičemž je používáno zejména snadno dostupného a opracovatelného pískovce. Později samozřejmě dochází k používání běžně rozšířených cihel. Možnosti zdění z kusového staviva a slohové vlivy se místy projevují na tvarově náročněji provedených ramenech barokních štítů. Přesto však v oblasti převažují bohatě plasticky zdobené štíty spíše jednoduchého trojúhelníkového obrysu, předznamenávající geometricky přímé a strohé řešení klasicistní. Nejmladší vrstva zástavby je již poznamenána zvýšením domu o půdní nadezdívky, které jsou prolomené ležatými větracími otvory. Nadezdívky odrážejí zřizování sýpkových polopater v uvolněném půdním prostoru krytém nespalnou keramickou krytinou.

CHODSKÝ DŮM
(dobová forma domového typu jihozápadních Čech)

Území ležící na českoněmecké hranici vymezené Českým lesem a Šumavou. Na naší straně hranice je zastoupeno obcemi v okolí Domažlic.

Starší chodský dům je roubený a zastřešený valbovou nebo polovalbovou střechou. Domy jsou špýcharového typu, se sýpkou situovanou v přední hospodářské části domu a přístupnou přímo z prostoru síně. Mladší chodský dům je zděný.

ŠUMAVSKÝ DŮM
(dobová forma domového typu jihozápadních Čech)

Nový Svět - šumavský dům - Autor:Martin Čerňanský
Nový Svět - šumavský dům
Autor:   Martin Čerňanský  

Území určované horským celkem Šumavy, vyjma enklávy v okolí Volar. Osídlení zejména výše položených oblastí je rozptýlené, určované jednotným domem, pod jehož společnou střechou jsou soustředěny rovněž prostory hospodářského charakteru. Vlivem drsnějších klimatických podmínek nedošlo k vytvoření hospodářského dvora. Pokud ano, jednalo se zpravidla o dvůr zcela uzavřený ve formě čtyřboké usedlosti a pronikající na dolní Šumavu z níže položených oblastí.

Starší šumavský dům je provedený roubenou technikou z nehraněných kuláčů a s přesahem trámových zhlaví na nárožích. Často předsazený a široký štít je vlivem polovalbové střechy lichoběžníkového tvaru. Bednění štítu je povětšinou jednoduché, pomocí svisle kladených širokých prken. Krytinou je převážně dřevěný šindel, kterého je rovněž užíváno na vnější opláštění svislých obvodových stěn. Konstrukce opláštění bývá u vícevrstvých stěn provedena i pomocí svislého obednění.

Mladší šumavský dům (nebo přestavby mladšího data) je již zpravidla zděný, ovšem vyjma nadále roubené světnice. Na střešní krytinu je užíváno šablon.

VOLARSKÝ DŮM
(dobová enkláva alpského domu)

Oblast v okolí šumavské obce Volary, do které zasáhl výběžek alpského domového typu. Enkláva je charakterizována naprosto odlišným utvářením venkovského domu, pod jehož střechou se nalézá celý hospodářský provoz (včetně stodoly a malého dvora).

Starší volarský dům je proveden roubenou technikou, s možnou kombinací se zdivem (spodní partie objektu). Dům je ponejvíce přízemní nebo s polopatrem, krytý sedlovou střechou o velmi nízkém sklonu. Původní krytinou je dřevěný šindel, používaný i jako obklad roubených stěn. Na střešních rovinách je šindelová krytina zatížena volně loženými kameny, případně jsou ještě použity dřevěná prkna nebo kulatina. Široké štítové průčelí je často opatřeno pavláčkou, se zábradlím zdobeném vyřezávanými prkny.

Mladší volarský dům je zděný a bez pavláčky. Ve své základní hmotě je poplatný svému roubenému předchůdci.

Pro Český rozhlas napsal Martin Čerňanský, www.lidova-architektura.cz

Autor je zaměstnancem ústředního pracoviště Národního památkového ústavu, oddělení vesnických sídel a lidové architektury.

Seznam použité literatury najdete zde.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Lidové stavby
v rubrice: Architektura Jihozápadních Čech

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2020 Český rozhlas