Lidové stavby

 
AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Lidové stavby ze severočeské oblasti

Richard Vyškovský  

Pohorská oblast severočeská je z hlediska etnografického velmi zajímavá. Zatímco její východní část spadala výhradně do české a slovanské národopisné oblasti, došlo na jejím západním okraji k prolnutí německého živlu mezi usedlý živel český. 

Je pochopitelné, že nový národopisný prvek se uplatnil i ve výtvarném a technickém projevu obyvatel tohoto území. Chceme to dokumentovat i na našich stavbách. Připravili jsme pro vás dva zcela odlišné objekty, jejichž vznik a vývoj byl ovlivněn odlišnými národopisnými, materiálními i duchovními podmínkami.

První je roubený patrový dům z Jičínska, který představuje dovršení vývoje v oblasti českého podhůří Krkonoš. Druhý, z Děčínska, vznikl na území, na kterém je v důsledku pronikání cizího živlu patrný vliv přilehlé oblasti německé.

Roubený dům z Jičínska

To, co u zděných lidových staveb představují rozsáhlé a honosné statky jižních Čech, to tam, kde hlavním stavebním materiálem bylo dřevo, znamenají stavby podkrkonošské na území severně od Mladé Boleslavi až pod Turnovsko a Jičínsko. Dekorativní pojetí a tvarová výraznost řadí tyto stavby na čelní místo ve střední Evropě. Od obdobných staveb, jak jsme je poznali na Valašsku, Táborsku, Šumavě atd., se rozdíl celkového technického i výtvarného pojetí projeví zejména u větších staveb patrových. Již při technickém provedení je patrné použití samostatné nosné kostry představené před srubovou stavbu přízemí. Tato kostra (podstávka) ze silnějších, většinou hraněných sloupků, spojovacích trámků a vzpěrných zavětrovacích pásků pomáhá nést a někdy i plně nese konstrukci horního podlaží.

Zcela svérázné je obohacení těchto náročných a technicky dokonalých staveb loubím a arkádami. Obvykle jsou umístěny na hlavním štítovém průčelí a na dlouhé vstupní straně objektu, kde se uplatní jako pavlač umožňující vstupy do jednotlivých místností patra. Zábradlí pavlačí a zejména štíty jsou vhodným polem, na kterém se může uplatnit a rozvinout bohatá a tvořivá fantazie zemědělců i řemeslníků této podhorské oblasti. Nápaditost lidového umělce se nespokojila jen s plošným pojednáním štítu a jeho dělením vodorovnými prořezávanými prkny nebo plastickými římsami z profilovaných trámků a lišt, jak jsme je poznali např. na Valašsku. Výraznost a pestrost zdejšího povrchového ztvárnění vychází ze specifického řešení štítů - podkrkonošské lomenice, které jsou členěné převážně do vodorovných pásů, výtvarně jasně oddělených průběžnými římsami a postupně předsunovaných od spodní části štítu až k vrcholu.

Tento způsob řešení si vynutil zešikmení svislého obrysu předložené střechy a spolu s obvyklým seseknutím vrcholu štítu do půlvalbičky měkce a plynule dotvořil prostorové uspořádání celé stavby.

Spáry dřevěných desek bednění štítu jsou kryty lištami. I tady však dochází k podstatně bohatšímu výtvarnému projevu než u jiných národopisných oblastí. Zdůrazněny jsou zejména svislé lišty, které dělí vodorovné pásy na jednotlivá pole. Jejich řezbování je velmi bohaté, stejně jako řezbování okřídlí - koutových prken u okrajů střechy.

Mohutnost těchto objektů je vyvážena drobnou plastickou ornamentikou, které její tvůrce - lidový tesař - dokázal vtisknout pečeť vrcholného výtvarného projevu.

Patrová stavba z Děčínska

Tato stavba je ukázkou prolnutí dvou stavebních projevů v severní oblasti Českého středohoří. Nejnápadnějším znakem, který na první pohled nejvýrazněji souvisí s přilehlou oblastí německou, je použití hrázděné konstrukce. Tento nový způsob stavební technologie je pro českou a slovanskou oblast nezvyklý.

Co je hrázděná konstrukce? V podstatě je to dřevěná nosná kostra s cihelnou, omítnutou výplní. Kombinace dřevěných trámů a bílého zděného materiálu působí leckdy velmi zajímavě a myslíme si, že pro ucelený pohled na historické lidové stavby naší země bude účelné, abyste se s těmito objekty seznámili.

Na rozdíl od oblasti svého vzniku, kde hrázděná konstrukce byla používána buď pro celou stavbu, nebo v kombinaci se zděnými částmi objektu, projevuje se na našem území odlišný způsob. Základem zde zůstává, tak jako i v ostatních oblastech, roubená stavba, která se pro své výhodné stavební vlastnosti uplatňovala převážně při konstrukci přízemí. Hrázděná konstrukce se projevila buď ve štítě, nebo - pokud šlo o patrové objekty - při stavbě horního podlaží a štítu.

Nasazení bylo provedeno tak, že na základní roubenou stavbu byl posazen tzv. roubený věnec ze tří až pěti vrstev trámů. U menších objektů dává tento 0,6 - 1 m vysoký věnec - vlastní svislá stěna - dostatečnou možnost ke zřízení podkroví, jehož konstrukce, šikmé stěny a štít jsou už hrázděné.

Dalším vývojovým stupněm je patrový dům, kde nad roubeným věncem je výhradně hrázděná konstrukce. Ukončením tvořivého vývoje je postupné pronikání celozděných částí, které se uplatňují nejprve v zadní, hospodářské části přízemí. Stavbou tohoto druhu je i náš objekt, u kterého se výtvarně projevuje hlavně rozdílnost použitého materiálu.

Za zmínku stojí i to, že mladší vývoj vedl k použití hrázděného patra na celozděném přízemku a konečně k výhradně zděným objektům.

Obě stavby, které jsme vám představili, jsou typickou ukázkou kopcovité oblasti. Pokud je budete začleňovat do kolejišť, nezapomeňte na to.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Lidové stavby
v rubrice: Vystřihovánky

Související příspěvky:

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2016 Český rozhlas