Lidové stavby

 
AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Valašské fojtství s roubenou komorou

Richard Vyškovský  
Valašské fojtství s roubenou komorou
Valašské fojtství s roubenou komorou  

Slovo fojtství pochází z kraje kopců a lesů, z kraje kdysi velice chudého, z kraje nazývané Valašsko. Leží jižně od Ostravy, na severní Moravě. 

Přes všechny těžké životní podmínky (nebo snad právě proto) to byla oblast vyhlášená statečností svých obyvatel, strážců hranic. Podobně jako v západních Čechách Chodové, tak i zde střežili Valaši hranice proti vpádům nepřítele od severovýchodu. Ti, kteří stáli v čele jednotlivých vesnic nebo menších oblastí, se nazývali fojtové. V Čechách se jim říkalo rychtáři či starostové. Na rozdíl od nich však fojtové byli nejen největší a nejváženější sedláci v kraji, ale byli i skutečnými vůdci obce.

Většinou se fojtství dědilo z generace na generaci. Fojt vybíral poplatky a daně, ale měl i právo soudit spory mezi sousedy. Fojti byli přísedícími i u hrdelních soudů. Vážnost rodu i jejich bohatství vyžadovaly postavit si dům, který sloužil nejen potřebám zemědělce, ale také jako místní úřad, někdy soudní budova a leckdy i jako přechodné vězení. Spojení všech těchto účelů vedlo ke stavbě objektu poměrně velkého a prostorného. Skoro všechna fojtství byla patrová, většina z nich měla ze dvou i tří stran pavlače. V přízemí byla vstupní síň, ze které se šlo do velké jizby. Ta sloužila jako shromaždiště rodiny a členů domácnosti, zde se také vybíraly poplatky, zde fojt soudil spory mezi sousedy a v časech roboty zde stávala lavice, na které byl lískovkou vyplácen vzpurný domkář, nebo jak se na Valašsku říkalo, "hofer". V přízemí byla dále kuchyně, komora na potraviny, někdy i malá jizba. Ze síně vedlo schodiště do patra, jehož půdorys byl obvykle stejný jako v přízemí, s tím rozdílem, že všechny prostory sloužily pouze rodinným potřebám. Byly to ložnice, komory pro šatstvo, zásobárny atd. Jelikož Valašsko je kraj kopcovitý, byla nerovnost terénu využita tak, aby se jednoduchým způsobem získaly sklepy, kde bylo možno skladovat máslo, sýry, mléko - hlavní produkty valašského hospodářství.

Téměř všechna fojtství byla dřevěná, stejně jako naprostá většina valašských stavení a usedlostí. Stavby byly sroubeny z pečlivě opracovaných trámů. Stejně jako v jiných krajích naší země i tady si lidé svá obydlí výtvarně doplňovali. Dostatek dřeva v okolních rozsáhlých lesích silně ovlivňoval tuto lidovou výtvarnou tvorbu. Byl to materiál, který obyvatelé důvěrně znali a byli s ním sžití. Je proto zcela pochopitelné, že ho opracovávali tak, aby sloužilo nejen účelově, ale dotvářelo i prostředí, ve kterém žili. Tak vznikala bohatě vyřezávaná zábradlí pavlačí, řezbovaná a malovaná deštění (obklady) kolem oken a dveří. Možno říci, že i při stavbě a konstrukci domu se projevil vkus obyvatel. Způsob, jakým byla kladena prkna bednění, to dokazoval nejlépe. Od nejjednoduššího kladení svisle přes střechovité, vějířovité či klasovité až k jejich vzájemné kombinaci. Štíty pak byly doplňovány drobnými ozdobami, řezbami a malováním. Spáry dřev byly překrývány lištami, často vyřezávanými, a v prknech byly prořezány ozdobné větrací otvory ve tvaru jetelového lístku, trojúhelníků a stylizovaných květů. Vrchol štítu byl obvykle zakončen krásně vyřezávanou makovičkou, která mívala tvar kostelní věžičky. Nebyl to však výtvarný projev jen pomocí řezby. Mnohá stavení měla charakteristický vzhled i díky barvám. Používaly se hlavně barvy modré, černé a tmavočervené. Způsob malování byl také typický. Do dřeva se vyryly rýhy ornamentu a ty se pak zaplnily barvou.

Roubená komora (druhá stavba na vystřihovánce) patří k těm stavbám, které vznikaly téměř na celém území naší republiky. Sloužily v podstatě jako skladiště na zásoby a materiál. Vždy se stavěly tak, aby na ně bylo dobře vidět z jizby a aby byly pokud možno zabezpečeny proti ohni. Spodní část bývala zděná, místy někde i klenutá. Horní část byla roubená ze dřeva. Její vzhled býval vždy přizpůsoben hlavnímu stavení. Opakovaly se zde způsoby výzdoby štítů, malování, řezby. Celá usedlost fojtství byla doplněna čistě užitkovými objekty chlévů, stodol, kůlen a vším, co bylo zapotřebí pro zemědělské hospodářství. Tím se však již nebudeme zabývat. Každý zručný modelář si jistě okolí valašského fojtství upraví co nejvěrohodněji.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Lidové stavby
v rubrice: Vystřihovánky

Související příspěvky:

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2016 Český rozhlas