Lidové stavby

 
AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

HISTORICKÝ VÝVOJ DOMU

Martin Čerňanský  
Ve svém minulém putování jsme poznali vývoj venkovského osídlení. Rozdílné klimatické a přírodní podmínky se výrazně podílely na výškovém i půdorysném uspořádání samotných sídel. Neméně důležitým činitelem, bezprostředně ovlivňujícím urbanistickou podobu vesnic, byla doba jejich vzniku a rovněž průběh historického vývoje i sociálního rozvrstvení. Výsledkem je neobyčejně hustá a bohatá síť našeho venkovského osídlení středověkého původu.
Čistá - dymný otvor - Autor:Martin Čerňanský
Čistá - dymný otvor
Autor:   Martin Čerňanský  

Dnes se podíváme do venkovského domu, kterým projdeme napříč jeho vývojem od středověku až po současnost. Z minulé kapitoly již víme, že byl stavěn převážně ze dřeva. Střecha byla kryta slaměnými došky. Výrazné zastoupení měla také z vnější strany nanášená hliněná mazanina. Ještě než vejdeme do interiéru jednoho z domů, můžeme s předstihem o jeho půdorysném uspořádání prozradit, že se neliší od naprosté většiny do našich dob dochovaných vesnických domů. Zato výškové uspořádání nás dosti překvapí, protože doznalo do dnešních dnů výrazných změn a bez pochopení historického vývoje je skoro k nepoznání. Nezůstaneme bez údivu, když ze síně vejdeme do nebývale vysoké obytné místnosti. Nazýváme ji dymná jizba. Již při prvním požadavku na zatopení nebo přípravu jídla pomocí tehdy ještě otevřeného ohně snadno zjistíme, jak důležitou se stává tato výška pro obyvatelnost prostoru. Její horní část se postupně zaplňuje stoupajícím kouřem. Sebevětší prostor však nemůže všechen kouř pojmout a je potřeba jej neustále odvádět. Slouží k tomu větrací otvory nad běžnými osvětlovacími okny a nade dveřmi. Těch jsme si mohli všimnout již před vstupem do domu. Ovšem jen pokud jsme do vsi přišli ve správný středověký čas. Naše doba zpravidla horní řadů otvorů, pro jejich nepotřebnost spojenou s pozdější změnou vytápění, dávno zaslepila. Vraťme se nyní zpět do síně, abychom si prohlédli zadní část domu. Nachází se zde dvojice menších komor, do kterých se již všichni najednou nevejdeme. Rozděleni do skupin pak procházíme nebo jen nahlížíme do stísněných a tmou zaplněných prostorů. Oproti jizbě nás zarazí velmi nízká výška stropu, ve které bychom kouři jistě neunikli. Prostory jsou však nevytápěné a jak již název napověděl, sloužily k uskladnění potravin nebo předmětů domácí potřeby. Jejich poloviční výška navíc umožnila provedení komory i nad nimi. Ta sloužila jako sýpková komora.

Zásluhou etnografů a historiků víme, že domy s vysokou jizbou se stavěly až do třicetileté války. Pokud se nám ji podařilo přežít a zůstala nám střecha nad hlavou, vrátíme se zpět do jizby. Ta již nese přívlastek polodymná. Hlavní zásluhu na tom má velký a vzhůru obrácený trychtýř, který vidíme nad ohništěm. Říkáme mu dymník. Je zavěšený ze stropu a jeho úkolem je zachycovat co nejvíce kouře. Ten je skrze otvor ve stropní konstrukci odváděn do půdního prostoru a prodyšnou krytinou nebo štítovým otvorem pak mimo dům.

Dolánky u Turnova - prostor světnice s expozicí lidového bydlení - Autor:Martin Čerňanský
Dolánky u Turnova - prostor světnice s expozicí lidového bydlení
Autor:   Martin Čerňanský  

Nejvýraznější změny však nastávají až v souvislosti s otočením čela pece směrem k vnitřní stěně sousedící se zadní částí síně. To si samozřejmě vynutilo proražení stěny přikládacími a kouřovými otvory. Obsluha pece je tedy zajišťována právě z této části síně, do které také odchází veškerý dým. Z tohoto důvodu se do zadní části síně přesouvá i dymník. Následkem zdánlivě nenápadného otočení pece se tak mění celé výškové uspořádání domu. Z tmavého zakouřeného prostoru jizby mizí dým a místnost se rázem proměňuje ve světlou. Dostává se jí proto názvu světnice. Nepotřebuje již horní část vyhrazenou kouři a stropní konstrukce může být snížena na běžnou úroveň s jakou se setkáváme dnes. Snížení je samozřejmě doprovázeno zánikem horní řady dymných neboli kouřových otvorů.

Zbečno - prostor výměnkářské kuchyně - Autor:Martin Čerňanský
Zbečno - prostor výměnkářské kuchyně
Autor:   Martin Čerňanský  

Další vývoj je pak určován protipožárními opatřeními a směruje k nahrazení dřevohliněných dymníků zděnými komíny. Následně pak k nahrazení celé roubené stavby. Zděné komíny jsou zpočátku ještě ve své dolní části otevřené a zcela poplatné svému dymníkovému předchůdci. Od druhé poloviny 19. století pak dochází k nástupu tahových komínů s úzkými průduchy, vyzdívaných přímo od podlahy. Výraznou měrou se na tom podílí právě nově osazované sporáky, které zaujímají pozici a funkci starších kachlových kamen.

Pro Český rozhlas napsal Martin Čerňanský, www.lidova-architektura.cz

Autor je zaměstnancem ústředního pracoviště Národního památkového ústavu, oddělení vesnických sídel a lidové architektury.

Seznam použité literatury najdete zde.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Lidové stavby
v rubrice: Vývoj domu

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas