ODKAZY 4.5. - Šeptaly si mozek s mozkem (+VIDEO)

To, co ve svých laboratořích zkouší americký vědec brazilského původu Muguela Nicolelise by leckomu mohlo připadat jako čirá fantazie. Ono to ale funguje. Mozky kaboratorních potkanů jsou s pomocí vodičů napojeny na počítač. Jedna myš se ve svém výběhu potkává se signály, na něž nějak musí zareagovat, pokud chce dostat odměnu. Druhá myš je napojena na stejný počítač, který jí do mozku přehrává signály, zachycené v nervové soustavě prvního potkana. Výsledkem je, že potkan č. 2 udělá přesně stejný manévr, aniž by dostal signál, podle kterého by správnost svého postupu mohl poznat.

Video ukazuje chování "vysílacího" a "přijímacího" potkana.
 

Z Miguela Nicolelise, neurovědce s bohatou profesní karoérou a zajímavými nápady, se najednou stala osobnost, kterou si přední moderátoři zvou do svých talk-show.

Čtěte také

Proč je let z Ameriky rychlejší než naopak?

Do Meteoru přišel mail tohoto znění: "Začátkem měsíce poletím do Spojených států. Poletím už po třetí a vždy to bylo stejné - cesta tam trvala déle než cesta zpět. Domnívala jsem se, že možná se zpět letí kratší cestou, ale asi ne. Může dobu letu ovlivnit otáčení Země? Že směrem na západ otáčení Země cestu prodlužuje, zatímco při cestě na východ se let zkracuje - země se otáčí - přibližuje?" Podepsána pod ním byla posluchačka Karla Filipová. Její dotaz jsme se rozhodli rozřešit s Danielem Hanusem z Ústavu letecké dopravy při dopravní fakultě pražské ČVUT a šéfpilotem Českých aerolinií Markem Týbeml.

Oba svorně vysvětlují, že za rozdíl v délkách letu různými směry nesou odpovědnost speciální tryskové proudy (jet streamy), vyskytující se v nadmořských výškách nad 7 km. Objev tryskových proudů spadá do roku 1926 a jejich využití mimo jiné při bombovém útoku na USA během 2. světové války, při kterém zahynulo šest lidí.

Schema tryskových proudů (jet streamů) na severní polokouli. Oranžově subtropický trysk. proud, modře polární tryskový proud. (Zdroj: Ritter, Michael E. The Physical Environment: an Introduction to Physical Geography.)

Břehule říční

Ornitologové neznají (ani nemohou znát) všechna místa, kde břehule říční hnízdí. Pomozte jim, prosím, shromáždit co možná nejvíce informací o břehulích, vyskytujících se ve vašem okolí. Pozorování můžete zadat buď do faunistické databáze (viz související weby) nebo zaslat mailem řediteli České společnosti ornitologické - Zdeňku Vermouzkovi - na elektronickou adresu cso@birdlife.cz

Zuby kytovců

Většina savců má čtyři typy zubů: klínovité řezáky, zašpičatělé špičáky a třenové zuby a stoličky s prohlubněmi a výčnělky, které slouží k rozmělnění potravy. U některých skupin došlo k redukci chrupu, například hlodavcům úplně chybí špičáky.

Ještě odlišnější je ale chrup ozubených kytovců jako jsou vorvani, kosatky či delfíni. Ti mají v čelistech jen dlouhé řady identicky vyhlížejících kolíkovitých zubů, které se tvarem nejvíce podobají špičákům. Proč? To donedávna zůstávalo tajemstvím.