Voda a led, jak je neznáte

Voda se zdá být tou nejobyčejnější látkou. Dokud se na ni nepodíváme optikou molekul. Víte, že existuje led, který může hořet? Že se molekuly vody samovolně rozpadají? Nebo že existuje na 15 druhů ledu?

V každém z prázdninových Meteorů se budeme podobným otázkám věnovat s Prof. Pavlem Junwirthem z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Voda má řadu úžasných vlastností, například její pevná fáze – led, plave na hladině. Nebýt této vlastnosti, neplavou nám po hladině kry. 

Led je vůbec neobyčejná látka a určitě neplatí, že je led jako led. Existuje na 15 druhů ledu. V přírodě se běžně vyskytují jen dva, pro vznik ostatních je potřeba obrovských tlaků. 

Voda pohledem zevnitř (2. 7.)
Molekula vody má sice chemickou značku H2O, jak se všichni učíme na základní škole, ale struktura vody je složitější. Kyslík se dokáže navázat i k dalším vodíkům z okolních molekul vody. Voda díky tomu drží pohromadě. Jak vypadá voda zevnitř? 

Amorfní led (9. 7.)
Normální led má pravidelnou krystalickou strukturu. Existuje ale led, který si ji při tuhnutí vody nevytvoří, je amorfní, česky beztvarý. Stane se z něj hmota podobná sklu. Kde ho najdeme? 

Hořlavý led zní jako protimluv, ale existuje - Foto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

Hořlavý led zní jako protimluv, ale existujeFoto: Fotobanka Pixabay, CC0 Public domain

Led, který hoří (16. 7.)
Za tímto prapodivným ledem se musíme vypravit pod hladinu moří. Díky vysokému tlaku se tam do struktury ledu dokáže vmáčknout i jiný chemický prvek, třeba metan. Led pak po zahřátí může hořet. Šlo by toho nějak využít? 

Zabije nás těžká voda? (23. 7.)
Molekula vody může mít variantu s jiným vodíkem - deuteriem. Jde o izotop, který má v jádru kromě protonu i neutron. Je tedy těžší. Tzv. těžká voda má jiné vlastnosti. V šedesátých letech proběhl pokus na psech, kterým dávali pít jen těžkou vodu. Psi uhynuli, když v jejich těle byla nahrazena obyčejná voda těžkou z asi 25 %. Proč? 

Jak chutná těžká voda? (30. 7.)
Těžká voda se dnes využívá v lékařství. Spolu s izotopem kyslíku slouží k diagnostickým účelům, nemusíme se tedy bát menší množství vypít. Vyzkouší si to i redaktor Meteoru Petr Sobotka spolu s moderátorkou Kateřinou Březinovou. Překvapí je těžká voda svou chutí? 

Horký led (6. 8.)
Představte si, že do sklenice s vodou hodíte led a on nejen, že neroztaje, ale promění v led i vodu ve sklenici. Je to reálné? Znepokojivou zprávou je, že takový horký led skutečně existuje. Dobrou zprávu… tu se dozvíte z Meteoru. 

Žaludek je nejkyselejším místem našeho těla - Foto: Free Digital Photos

Žaludek je nejkyselejším místem našeho tělaFoto: Free Digital Photos

Kyselá voda (13. 8.)
Voda může být kyselá nebo zásaditá. Pro lidské tělo je ideální neutrální pH. Ale molekuly vody se sami od sebe neustále rozpadají a zase spojují, čímž se pH mění. Jaké je pH v našem tělu a proč žaludek nerozpustí sám sebe? 

Polyvoda jako vodní mýtus (20. 8.)
Produkt zvaný polyvoda se dá zakoupit. Panuje představa, že tato voda urychluje růst rostlin a vůbec je všestranně užitečná. Potvrdí to chemik, který dokáže vodu i polyvodu detailně prozkoumat? 

Má voda paměť? (27. 8.)
Zajímavou vlastností vody je její paměť. Kdysi jedna vědecká studie tvrdila, že si voda pamatuje, jaké sloučeniny v ní byly. Pak se ukázalo, že studie byla chybná. Teď čeští chemici vše prověřili. Jak to dopadlo? 

Autor:  Petr Sobotka
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 15. dubna  2017 v 08:04       rubrika: Populárně-vědecký magazín

    Překvapivý svět zvířat

    Příroda je plná zázraků a podivností a my se jim rádi věnujeme také v Meteoru. Počínaje 15. dubnem zahajujeme nový cyklus, který se zaměřuje právě na podivnosti ze světa zvířat.

     
  • 14. ledna  2017 v 08:04       rubrika: Populárně-vědecký magazín

    Seriál Rozhádané klima

    Mění se opravdu klima? Jak víme, že CO2 způsobuje skleníkový efekt? Je změna klimatu problém? Na tyto i další otázky se zaměříme následujících sedm týdnů v novém seriálu magazínu Meteor.

     
  • 20. září  2016 v 09:28       rubrika: Populárně-vědecký magazín

    Hledá se plch velký!

    Viděli jste nebo slyšeli plcha velkého? Ozvěte se nám! Spouštíme pátrací akci, která pomůže přírodovědcům z olomoucké univerzity zpřesnit výskyt plchů u nás!

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace