Vlasy, ó vlasy!

26. leden 2013

Mastí se vám vlasy a nezabírá žádný speciální prostředek? Možná máte stejnou potíž, jako mnoho dalších lidí.

Na začátku tohoto článku byl dotaz posluchačky Dariny Findové, která nám do Meteoru poslala dotazy, které jsme předali prof. Františku Vyskočilovi z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Věříme, že zaujmou i vás.

D. Findová: Je pravda, že ve většině šamponů a kondicionérů jsou umělé silikony, které nelze z vlasů vymýt ničím jiným, než zase šamponem?

Prof. F. Vyskočil: Ano. Je to pravda a dlužno říci, že spíše bohužel. Hlavní kosmetickou „předností“ silikonů je to, že brání, aby se sousední vlasy k sobě příliš nelnuly, k čemuž mají jinak přirozenou tendenci. Tím se opticky zvětší objem vlasů (buildup). Povrchy vlasových stvolů jsou totiž pokryty keratinovými šupinkami, takže připomínají smrkové šišky. Silikony je zalepí, sice působí navzájem odpudivě, takže vlasy nabývají na objemu, ale podívejte se na mikroskopický snímek vpravo.

Srovnání povrchu normálních vlasů s vlasy ošetřenými silikonovým prostředkem.

Stvoly jsou také pokryty (podle typu vlasů a fyziologického stavu se různící ) „nano“ vrstvičnou tukovité substance proměnlivého složení - kožním mazem (sebum), který se může mísit s potem, vzlínat od kořínků a pokrýt i vzdálenější prameny vlasů. Tuto mastnou, voskovitou hmotu, směs triglyceridů (41%), vosků (25%), volných mastných kyselin (16%) a skvalenu (1%) vylučují nepřetržitě (ale poruchy jsou při akné) mazové žlázy u vlasového váčku, nebo jinde v kůži. Ideální je, když se vlasové stvoly mohou lehounce do sebe zaklesnout nebo pomocí optimální vrstvičky seba přilnout, podobně jako větvičky a paprsky ptačího pera, ale samozřejmě ne tak silně. Keratin na povrchu vlasů je stavební bílkovina ze skupiny skleroproteinů. Je nerozpustný ve vodě a má vláknitou a větvenou strukturu. Vlákna se mezi sebou propojují disulfidickými můstky a určují stupeň kadeřavosti vlasů, spolu s kruhovitým nebo oválným průměrem vlasu. Čím oválnější průřez, tím jsou vlnitější vlasy. Vousy jsou vždy vlnité. Při rovnání vlasů teplem (žehličky kolem 230 oC) se právě toto přirozené propojování (terciální bílkovinná struktura) ztrácí tím, že se ničí disulfidické můstky. Existují dva typy keratinů- kratší (kyselejší) a delší (zásaditější) jejich poměr může určovat typ vlasů a pro konkrétní vlasy je třeba vybrat z široké nabídky nejlepší způsob mytí vlasů a kůže. Keratin (např. tzv. brazilský kreatin) lze dodávat poměrně jednoduchým postupem, který lze najít na internetu. Protože jde ale o velký byznys, i poradci a kadeřníci mohou ovlivněni nejen svou zkušeností, ale i komerčními argumenty. Známe keratiny I. typu – menší, kyselé a keratiny II. typu – větší, neutrální nebo zásadité. Cílem systému ochrany vlasů tedy není mít „objemnou“ kštici, ale je to podobné, jako když si kachny lehce mastí péra. To má dva významy- aby je nepromočila voda a aby kůže mohla optimálně dýchat.

D. Findová: Škodí běžné šampony a kondicionéry vlasům?

Kdo měl vlasy poněkud delší, tomu se nabíjecí fáze poněkud protáhla...

Prof. F. Vyskočil: Nelze to říci jednoznačně, některé zdravé vlasy s optimální výživou a složením stvolu jsou téměř nezničitelné.

D. Findová: Nemastí se vlasy právě proto, že je vymýváme kosmetikou, která má podobné detergenční účinky, jako třeba saponát na nádobí?

Prof. F. Vyskočil: Ano, odstraní se jak sebum, tak i většina toho, co se předtím na vlasy napatlalo. Tvorba kožího mazu v mazových váčcích rychle reaguje na odmaštění (těsně nad výstupem vlasu z váčku) i jistou nadprodukcí, která může „převýšit poptávku“ a dokonce se vytvoří i reflex, kdy při častém a opakovaném odmašťování už i krátkodobý kontakt se saponátem vyvolá větší produkci seba a vlasy jsou víc a rychleji namaštěné. Chemické účinky na vlasy (obecně chlupy) a kůži jsou skutečně podobné, jako při mytí nádobí.Tensidy typu laurylsulfátu Triton 100, polyetylenglykolu, laurylsíranu neboli sodiumdodecylsulfátu se používají v laboratořích na vylouhování toho či jiného typu lipidických látek a poměrně běžný laurylsíran (1-2% v z.pastách a pod) zničí a odstraní z kolagenové kostry třebas krysího srdce všechny buňky (decelularizace, viz Vesmír 87, 368, 2008/6). Vlasy se skutečně dají ošetřit šetrněji než saponáty.

D. Findová: Kdy byl šampon vlastně vynalezen? A čím si umývali lidé hlavu před tímto objevem?

Prof. F. Vyskočil: Poprvé byly nezásadité šampony na vlasy zavedeny r. 1933 (Schwartzkopf) a do té doby se myly hlavně mýdlem, někdy tekutým mýdlem z potaše (uhličitanem draselným). Egyptští a jiní kněží si hlavy holili kvůli pohodlí a vším. Některé hlíny jsou slabě detergentní a dodnes se používají s trochou máty nebo hřebíčku. Staří Slované uměli připravovat mýdlo. Mýdlo se vyrábí z tzv. esterifikací mastných kyselin pomocí silných louhů a ve své podstatě je zásadité, pH (kyselost) mýdlového roztoku je nad neutrální hodnotou 7,0. Protože poměr zásaditých a kyselých keratinů u každého typu vlasů bývá různý, spíše na stranu kyselou, vlasy některých lidí zásadité mytí mýdlem snášejí dobře, jiné ne. Mýdla z olivového oleje („marseilleské mýdlo] jsou jemná a docela se hodí na vlasy. Mýdlo se ve starověku používalo na rány, teprve Galenos navrhl na mytí těla a vlasů. Jinak je řada bylin, které obsahují přírodní tensidy („saponáty“) např. mydlice, (Saponaria sp.) chioská masticha atd. Kupodivu vlasům svědčí odvar z kopřivy, kde hraje svou úlohu kyselina křemičitá a hořčík v chlorofylu, zinek a měď. Kokosový olej je součástí mnoha kosmetických přípravků, je bohatý na cholesterol a proto k jídlu méně vhodný.

Účesy, vlasy, vousy 2

D. Findová: Které přírodní produkty by mohly mít z chemického hlediska podobný účinek jako šampon?

Prof. F. Vyskočil: I přírodní saponáty z rostlin lze tak vyčistit, že jsou škodlivé.

František Vyskočil a Naďa Dingová

D. Findová: Jakým látkám bychom se v šamponech měli vyhýbat?

Prof. F. Vyskočil: Těžko říci, asi všem, hlavně špatně smývatelným silikonům, i když si některé silikony vysloužily pochvalné mručení. Osobní názor člověka, který v 71 letech má husté a jen málo prošedivělé vlasy je, že bychom se měli vyhýbat přípravkům, kde je těžko smývatelný dimethicon.

Ke svému dopisu paní Darina Findová připojila vlastní příběh, který ji k těmto úvahám vedl. Rovněž na tyto řádky reaguje prof. Vyskočil.

D. Findová: Na stipendijní stáži v Austrálii v roce 2008 jsem si uvědomila, že si vlasy (středně dlouhé) musím každý druhý den umývat šamponem. Hned po umytí vypadaly vlasy velmi suše, a další den byly již obtěžkány mastnými pramínky, za které jsem se styděla. Uvědomila jsem si ale také, že jako malá holka jsem si vlasy umývala jednou týdně a vypadaly stále dobře.

Při mé rešerši na internetu jsem narazila na skupinu lidí, která se nazývá No Poo (v překladu: žádný šampon, žádné výkaly). Podle teorie tohoto hnutí se lidem mastí vlasy právě proto, že si je tak často umývají šampony. V diskusích tito lidé vysvětlují, že lidské vlasy, stejně jako pokožka, potřebují jakýsi přirozený povrchový film, který se nazývá sebum - ten vlasy vyživuje a také chrání před vnějšími vlivy. Podle nich jsou šampony pouze navoněný detergent, který vlasům bere právě tolik potřebné sebum.

Prof. F. Vyskočil: Šamponů a kondicionérů je mnoho, ale v principu mají pravdu.

D. Findová: Díky tomu pak vlasy, jako okamžitou reakci, začnou sebum produkovat v mnohem větší míře, aby se vlas opět vyživil a ochránil. Právě tato nadprodukce seba pak způsobuje, že vlasy jsou těžké a mastné a vypadají nevábně. Člověk obtěžkán takovými vlasy pak opět rychle sáhne po šamponu, aby se mastnoty zbavil. A vlasy opět vyrábí sebum v nadprodukci. A tak dále, a tak dále.
Jako jediné řešení podle hnutí No Poo je: přerušit tento bludný kruh a přestat používat šampon. Jak tvrdí, průměrnému člověku trvá asi šest týdnů, než si vlasy opět zvyknou na to, že jim již nikdo jeji pracně vyrobené sebum nebere, a přestanou sebum produkovat v nadměrné, vizuálně mastné míře.

Vlasy, ilustrační foto

Prof. F. Vyskočil: Jako fyziolog s podstatou metod No Poo souhlasím. Znovu opakuji, že při vlasových onemocněních je situace jiná a dermatolog by měl doporučit optimální zacházení s vlasy a třebas i typ účesu.

D. Findová: Do tohoto experimentu jsem skutečně šla. Ze dne na den jsem odložila vlasovou kosmetiku a vlasy si umývala pouze vodou, jemným roztokem jedlé sody a nakonec jemným roztokem jablečného octa, kvůli snazšímu rozčesávání. A jak tvrdilo No Poo, vlasy vypadaly po šest týdnů opravdu divně, v této fázi jsem se ale rozhodla vytrvat.

Prof. F. Vyskočil: Keratinové vrstvičky (je jich několik na sobě, až pět) se postupně mohou jaksi samy obrušovat a na povrch vlasu se dostanou ty nepoškozené. Pak se - jsou-li vlasy a kořínky zdravé - obnoví optimální fyziologický stav a přilnavost vlasů.

Mikrofotografie kořínku vlasu Tycha Brahe (TB 38 25r)

D. Findová: Teď to bude znít jako reklamní klišé, ale po šesti týdnech martyria nastal zlom. Od té doby jsem až do dneška na šampon nesáhla, a nelituji. Vlasy si od té doby umývám jednou týdně, jemným roztokem jedlé sody a potom jemným roztokem octa.

Prof. F. Vyskočil: Podle mne naprosto dostatečné, ba přímo ideální. Jedlá soda (kyselý uhličitan sodný) je slabě zásaditá a především tvoří přírodní pufr,a spolu se slabou kyselinou je ideálním stabilizátorem optimální kyselost vlasového prostředí. Dřív se sodou pralo (tedy normální sodou Na2CO3) a bělilo. Chtělo to větší teplotu a vyvářku, což dnes lidi zdržuje a pod heslem „ pereme ve 40 oC“ se používají mnohem dražší detergenty s biobělidly a atd.


Jak připravit „jemný roztok jedlé sody“ (prof. F. Vyskočil)
1) Do misky dáme polévkovou lžíci (objem cca 15 ml) jedlé sody (v lékárně bývá lépe vyčištěná) a s vlažnou vodou uděláme kašičku, kterou vetřeme do namočených vlasů a chvíli 5-7 min. masírujeme bříšky prstů s krátkými nehty. Pak hlavu i s vlasy opláchneme a nakonec přelijeme 2 dcl vody s kávovou lžičkou (5-6 ml) 8% obyčejného, ale lépe jablečného octa, vytřeme a usušíme. Ženy někdy oplachují jen vlasy, ne kůži, záleží na zkušenosti.
2) Pro citlivější kůži, nebo kůži popraskanou, příp. svědivou, je vhodnější lžíci jedlé sody rozpustit ve 2 dcl vlažné vody.

D. Findová: Někdy si ještě v polovině týdne vlasy umyji čistou vodou. Moje jediná skutečně pravidelná péče je řádné rozčesávání, nejlépe štětinovým kartáčem (odhaduji, že tímto způsobem se mi daří rozvrstvit sebum po celé délce vlasů rovnoměrně).

Prof. F. Vyskočil: Ano

D. Findová: Vlasy vypadají každý den v podstatě stejně - nikdy nejsou přeschlé s "elektrickým efektem", nikdy nemám mastné prameny. Vlasy jsou těžší, než byly dříve, ale krásně lesklé, pevné, jakoby indiánská či havraní vizáž. Navíc, do roku 2008 jsem vlastně nevěděla, že mám na vlasech přirozenou vlnitost - dříve byly po rozčesání jaksi krepaté, ale dnes se na koncích pramenů zvlní a ta vlna drží (předpokládám díky správné výživě keratinem).

Prof. F. Vyskočil: Zřejmě se Vám upravila přirozená forma a složení keratinu tak, že jednotlivé stvoly drží pohromadě optimálním způsobem (viz nahoře). To nemůže žádný chemický prostředek ani uměle aplikovaný keratin dost dobře nahradit bez rizika dočasného (a jde-li o poškození vlasových váčků i trvalého) poškození vlasů. O výživě si zadejte do Google třebas PMID:23159185

D. Findová: Poslední aspekt: pach. Možná by někoho mohlo napadnout, že "nechemicky" umývané vlasy budou vydávat nepříjemný pach. Není tomu tak. Předpokládám, že onen pach vydávají pouze vlasy, které mají sebum v nadprodukci a to pak leží na vlasech navíc, nevyužito. Mé vlasy žádný nepříjemný zápach nevydávají, ale na druhou stranu musím dodat, že zároveň nevydávají vůni vanilky/levandule/broskví/atd... jaká všechna chemická aromata se do šamponů přidávají, netuším. Při absolutním zaboření nosu mají mé vlasy neutrální lidský pach, asi jako umytá kůže.

Bohumil Josef Jerie: Dívčí hlava s dlouhými vlasy, po roce 1970

Prof. F. Vyskočil: To je báječné, tak to má být. Přirozený pach kůže, vlasů a chuť slin (líbání) je důležitý faktor pro to, abychom si mohli téměř podvědomě zvolit optimálního biologického partnera, se kterým předáme případným dětem lepší imunitní systém a řadu jiných positivních vlastností. Vomeronasální orgán (oblast čichové sliznice hluboko v nose) to rozpozná a jedinci si „voní“, někdy si toho jsou vědomi, většinou ne. Právě naopak je tomu u pokrevných příbuzných. Tátové dcerám často děsně „nevoní“, přestože jiné osoby to necítí. (vlastní zkušenost poměrně čistotného otce). Je to součást přirozené ochrany před incestem (sexuální aktivitou mezi blízkými příbuznými). Bohužel to parfémy a vlasové přípravky „vylepšují“ . Jinak při celkově špatné hygieně nepáchnou vlasy, ale produkty bakteriálního rozkladu seba a kožních produktů.

D. Findová: Jen pro experimentální úplnost: na krátkou dobu jsem na jemné umývání vlasů používala roztok syrového vejce a tvarohu. Tuto variantu jsem ovšem opustila, neboť mé vlasy tato směs příliš vysušovala a ony měly opět tendenci se více "zásobit" sebem. (Jak je to možné, že právě vejce a tvaroh? Děkuji.).

Prof. F. Vyskočil: Někteří si chválí na vlasy jogurt nebo syrovátku. Vaječný žloutek je tukovitý (lecitin apod.) a váže na sebe maz z vlasů a ten se pak s ním vymyje. Je to podobný účinek jako saponáty, možná trochu laskavější.

D. Findová: Tuto proceduru podstoupil i můj muž s krátkými vlasy a vlasy má krásné každý den. Umývá je pouze vodou a po koupeli je řádně vydrhne ručníkem (distribuce seba).

Prof. F. Vyskočil: No to asi těžko takhle rychle namaže, ale proč ne… z tohoto hlediska je vhodné co nejčastější česání hustším hřebenem od kořínků.

D. Findová: Na mého syna vlasovou kosmetiku také nepoužívám. Nebudu již v detailu zmiňovat pozitivní reakce okolí, to by opravdu znělo jako reklama. Většina z mých známých ale při těchto pozitivních komentářích netuší, že si vlasy šamponem neumývám - předpokládám, že by mě považovali za špindíru nebo čarodějnici :-)

Kudrnaté vlasy

Prof. F. Vyskočil: Blahopřeji Vám, máte zřejmě zdravé vlasy a ještě naučte svého muže pohybovat „skalpem“, aby mu nepadaly vlasy (viz Vesmír 91, červen 2012, str 324-325) a bude Vám po hlavě blaze.

D. Findová: Tento příběh jsem Vám chtěla napsat proto, abych získala vědecky potvrzené či vyvrácené předpoklady hnutí No Poo - přece jen netuším, jací lidé se za touto "vlasovou filosofií" skrývají a nakolik se tyto předpoklady opírají o pravdu.

autoři: Marek Janáč , František Vyskočil , Darina Findová
Spustit audio