Utajované čínské pyramidy

„V posledních letech jsem o čínských pyramidách několikrát na různých místech přednášel a vždy jsem se na začátku ptal, kdo o pyramidách v Číně před návštěvou mé přednášky něco slyšel. Pokaždé to bylo jen pár lidí. Je to opravdu zanedbané téma a přispěli k tomu i sami Číňané, kteří to dlouho tajili,“ uvedl v Meteoru profesor Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

O čínských pyramidách západní vědci neměli ponětí až do 20. století a vzhledem k uzavřenosti Číny se k jejich výzkumu nikdy pořádně nedostali. Díky satelitním snímkům už se dnes nedá existence pyramid popírat, Čína je nicméně stále na informace o nich velmi skoupá. Problém spočívá mimo jiné v tom, že pyramidy se nacházejí na vojenském území, které bylo dlouho světu uzavřené.

První marná západní svědectví

O tom, že by se v Číně mohly nacházet pyramidy, se svět poprvé dozvěděl v roce 1912. Všimli si jich při cestách po centrální Číně dva australští obchodníci Fred Meyer Schrader a Oscar Maman. Asi 60 kilometrů od města Si-an spatřili pyramidu, která se jim zdála být 300 metrů vysoká, s useknutým vrcholem a širokým prostranstvím na něm. Kromě této velké si všimli další desítky podobných staveb.

Kupodivu větší rozruch jejich svědectví nevzbudilo. Ke konci druhé světové války v roce 1945 pak pyramidy v okolí Si-an zaznamenal pilot amerického letectva James Gaussmann. „Přímo pod námi se tyčila gigantická bílá pyramida. Nejpozoruhodnější byl její vrchol z materiálu, který by se dal přirovnat k drahokamu,“ vzpomínal Gaussmann.

Letec pořídil snímek pyramidy a předal informace o ní nadřízeným. Přesto se ani poté nic nedělo. Čína procházela ve 20. století bouřlivými politickými změnami a na dlouhou dobu se západu uzavřela. Zvídaví západní badatelé museli počkat až do roku 1994, i když ani poté nebyli příliš úspěšní.

Jsou čínské pyramidy vůbec pyramidy?

V roce 1994 se do oblasti kolem města Si-an, kde se nachází asi stovka pyramid, poprvé dostal člověk ze západu – Němec Hartwig Hausdorf. Pyramidy vyfotografoval a ukázal čínským vědcům. „Ti zpočátku tvrdili, že tam žádné pyramidy nejsou, že to jsou pagody. Když viděli snímky, tak uznali, že tam tedy jsou, ale začali je nazývat tumuly neboli hrobky či mohyly,“ přiblížil Klokočník.

Pyramida v lokalitě Kangling (ling = mausoleum) v roce 2011|foto: Jaroslav Klokočník

„Ani dnes nejsou sinologové z pojmu pyramida příliš nadšeni, já stále nechápu, proč se tomu tak brání. Při pohledu z letadla nebo z družice je ten pyramidální tvar naprosto jasný, volit pro to jiný název, mi připadá nepatřičné. V Číně prostě jsou pyramidy,“ zdůraznil Klokočník.

Čínské pyramidy se od egyptských liší velikostí i materiálem. Jsou nižší a jsou postaveny z udusané hlíny. „Je možné, že stavby byly něčím obložené, ale jisté to není. Snad byly zpevňovány menšími klínky, nahoře mají plošinky. Nejsou sice tak odolné, jako pyramidy v Egyptě, ale zachovaly se,“ řekl Klokočník. „Někdy jsou záměrně zastavěny a zarosteny, vypadají jako přírodní kopce, což zpomaluje vodní a větrnou erozi,“ osvětlil dále astronom.

Největší pyramida na světě

Čínské pyramidy nejsou vysoké, ale co do šířky mohou s egyptskými stavbami soutěžit. Legendární „bílá“ pyramida, kterou spatřil Gaussmann a o kterou se zajímal i Hausdorf, má rozměry 370 na 400 metrů, zatímco Cheopsova pyramida v Egyptě měří 240 na 240 metrů. „Co do horizontálních rozměrů je tedy čínská pyramida tou největší na světě, i když je nižší, dosahuje asi 50 metrů,“ řekl Klokočník.

„Bílá“ pyramida ve skutečnosti bílá není, jak se později ukázalo. Sloužila jako pohřebiště prvního čínského císaře dynastie Čchin ze 3. století před n.l. Součástí mauzolea je také tzv. terakotová armáda, jeden z divů světa.

Terakotovou armádu tvoří více než 8000 válečníků z pálené hlíny|foto: Wikimedia, public domain

Stáří pyramid

„Když si na internetu najdete informace o Si-anu, tak tam je napsáno, že tamní pyramidy jsou staré 3000 až 5000 let, ale to je nesmysl,“ soudí Klokočník. „Číňané mají přesně zdokumentováno, kdy která dynastie vládla. První čínský císař žil ve třetím století před n.l. ,“ doplnil Klokočník. Pokud měly pyramidy sloužit jako hrobky prvních císařů, nebudou tedy zřejmě starší než zhruba ze třetího století před n.l. Nejmladší pyramidy jsou ze 13. století.

Pyramidy a hvězdy

Astronom Jaroslav Klokočník se pyramidami zabývá dlouhodobě, a to nejen těmi čínskými. Zajímá ho, nakolik mohly být pyramidální stavby orientovány podle hvězd.

Záhadologové mají jasno

Je toho ještě stále hodně, co o čínských pyramidách nevíme. „Například se neví, co je uvnitř. Říká se, že Číňané otevřeli pyramidu prvního císaře, ale zjistili, že na detailní průzkum nemají peníze ani techniku a pyramidy zapečetili minimálně do roku 2050,“ řekl Klokočník.

Kolem každé záhady se samozřejmě pokaždé vyrojí nejrůznější spekulace a týká se to také neprobádaných čínských pyramid. „Pochopitelně to vzbuzuje velkou inspiraci u různých fantastů, kteří tvrdí, že se tam objevili mimozemšťané a podobně,“ dodal Klokočník. „Bylo by dobré, kdyby Číňané vydali nějaké obšírnější zprávy o tom, co vlastně při svých výzkumech viděli a našli,“ uzavřel astronom Jaroslav Klokočník.