Meteor24. května  2016 v 08:05  

Bakterie a viry tvoří pyramidu života

Bakterie, okem neviditelné, ale pro život zásadní - Foto: Fotobanka Pixabay

Bakterie, okem neviditelné, ale pro život zásadníFoto: Fotobanka Pixabay

Jsou okem neviditelné a dlouho se o nich vůbec nevědělo. Bakterie a viry. Známe je teprve od dob Pasteura a Kocha, zejména jako nepřátele, kteří způsobují zákeřné nemoci. V posledních letech se ale pohled na ně mění. Biologům se otevírají dříve netušené možnosti výzkumu mikroorganismů, o kterých už se ví, že jsou klíčovou stavební jednotkou všeho živého.

Příspěvky Meteoru 21. 5. 2016
01:01 Bakterie a viry v nás
12:50 Ideální jedinec v ideální společnosti
20:18 Nalezena buňka bez buněčné elektrárny
30:50 Robot napodobující pavouka
35:08 Choroba očí, která zasáhne polovinu lidí 

„Do doby, než přišla molekulární biologie, nebyly nástroje na to, jak bakterie chytit a jak se na ně podívat. Klasická slušná bakterie má tak dva mikrometry, takže okem ji určitě neuvidíte a i světelným mikroskopem spatříte jen takovou malou ošklivou tečku,“ uvedl v Meteoru biolog Josef Lhotský. 

 

Bakterie a viry v nás. Ideální jedinec v ideální společnosti. Nalezena buňka bez buněčné elektrárny. Robot napodobující pavouka. Choroba očí, která zasáhne polovinu lidí.

Vložit na svůj web

Mylná představa o zákeřných bakteriích 

O bakterie a viry se lidé začali zajímat především kvůli jejich patogenitě – tedy schopnosti působit nemoci. „První, kdo ukázal prstem na tyto organismy, byl Louis Pasteur v druhé polovině 19. století. Pak přišel Robert Koch a jeho spolupracovníci. Kochovy postuláty, to je něco, na co můžeme být hrdí ještě po 150 letech. Ti lidé řekli, ano tato nemoc vzniká z této příčiny, a tou příčinou je tato malá bakterie,“ popsal Josef Lhotský.  

Lékařská mikrobiologie následně těžila právě ze zlatého věku 70. a 80. let 19. století. „Biologové se tím nezabývali, byla to oblast medicíny. Z toho vznikla ta tradovaná představa, že bakterie jsou pouze patogeny,“ vysvětlil Lhotský. 

Jsme zahlceni mikrobiálním světem 

Prokaryotické buňky
Jedná se o jednoduché organismy tvořené jedinou buňkou. Patří mezi ně bakterie a archea. Jsou to velmi staré organismy, které se na Zemi vyvinuly před 3, až 3,5 miliardami let.

Až do druhé poloviny 20. století neexistovala přesná definice toho, co bakterie a ještě menší viry jsou. „Dlouho se zdálo, že bakterií a virů kolem nás moc není. Až od 80. let 20. století se ukázalo, že prokaryotní buňky jsou všude kolem nás v naprosto omračujících počtech. Najednou se zdálo, že jsme přímo zahlceni mikrobiálním světem,“ dodal Lhotský.  

Model bakteriofágu - Foto:  Mysid, Wikipedia, public domain - volné dílo

Model bakteriofáguFoto:  Mysid, Wikipedia, public domain - volné dílo

„Dnes víme, že pokud něco tvoří pyramidu života z pohledu biomasy, tak jsou to rozhodně jednobuněčné organismy a viry v nich,“ dodal biolog Lhotský. Většina virů v prostředí jsou takzvané bakteriofágy, které se nacházejí v bakteriích. „To je ta hlavní neviditelná masa života, ten matrix, ze kterého vyrůstá všechno ostatní,“ doplnil Lhotský.  

Rekordní bakterie
Nejmenší dnes známé buňky jsou bakterie rodu Mycoplasma s průměrem jen asi 0,1–0,3 μm. Nemají buněčnou stěnu, a proto byly dříve považovány za viry. Žijí například v našich plicích nebo střevech.
Největší dnes známá bakterie má název Thiomargarita namibiensis, žije v sedimentech mělkých moří a její rozměr je tři čtvrtě mm.

Bakterie jsou všude kolem nás, nacházejí se i uvnitř našeho těla. Je jich tam zhruba tolik jako našich vlastních buněk. Přesto je toho pořád hodně, co o nich nevíme. Teprve v posledních letech se na ně zaměřuje soustředěný biologický výzkum.  

Biologie na prahu nové éry 

„Biologie prochází v současné době úžasnou transformací. Dá se říct, že lidé, kteří vystudovali biologii na přelomu milénia, tak už teď žijí ve starém věku,“ zdůraznil Josef Lhotský.  

Díky nově dostupné molekulární technice mají dnešní biologové k ruce neskutečné množství dat. „Analyzují na molekulární úrovni kdeco a těch znaků v podobě písmen nukleových kyselin nebo sekvencí proteinů, aminokyselin nebo nukleotidů, těch jsou kvantiliony,“ vysvětlil Lhotský.  

„Po celém světě vznikají databáze, ve kterých se hromadí neskutečné terabajty informací. Troufám si říct, že osudem a úkolem naprosté většiny biologů následujících dekád bude analyzovat a interpretovat data naměřená ve velkých výzkumných centrech. To je opravdu velká věc,“ uzavřel biolog Josef Lhotský. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.
 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 20. ledna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Pylová zrna jako svědci historie staré miliony let

    Dinosauří kosti, trilobiti i úlomky starodávných šperků a zbraní pomáhají zpřesňovat neznámou minulost života na Zemi. Bohatou studnicí poznatků o dobách dávno minulých jsou ale i obyčejná pylová zrna. Podávají důkaz...

     
  • 16. ledna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Houby proti rakovině?

    Na světě se vyskytují miliony druhů hub a plísní. Dodnes vědci popsali asi 120 000 z nich, každý rok přitom přibývá na 2000 nově popsaných druhů. Některé z nich mohou být pro lidstvo velmi užitečné.

     
  • 13. ledna  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Stavěli Egypťané pyramidy z betonu?

    Bez bagrů, jeřábů a technologických vymožeností dokázali staří Egypťané vystavět úctyhodné obrovské pyramidy. Z dnešního pohledu fascinující výkon. Neustále se objevují nové hypotézy, jak to mohli dokázat. Jedna z nich...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace