Meteor10. října  2015 v 08:05  

Biologické zbraně a genové modifikace užívá příroda déle a lépe než lidé

Larvy lumčíka žlutonohého vylézají z housenky běláska zelného - Foto: Joaquim Alves Gaspar,  CC BY-SA 3.0

Larvy lumčíka žlutonohého vylézají z housenky běláska zelnéhoFoto: Joaquim Alves Gaspar, CC BY-SA 3.0

Modifikovaný virus vnese do dědičné informace gen odolnosti vůči nákaze. To je věc, kterou příroda úspěšně a bezpečně činí už miliony let.

Příspěvky v Meteoru 10. 10. 2015
01:17 Je pohyb dospělých věda?
12:49 Dá se z plastu postavit i most?
21:11 Sto milionů let stará biologická zbraň
29:56 Neviditelné město pod Znojmem
46:41 Slaný oceán u Saturnu potvrzen

Lumčík žlutonohý, kukly v kokonu - Foto: Whitney Cranshaw, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Lumčík žlutonohý, kukly v kokonuFoto: Whitney Cranshaw, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Lumčíci, drobné vosičky žijící na polích a v sadech, se rozmnožují zvláštním způsobem. Vajíčka kladou do housenek motýlů a můr, které pak jejich larvám slouží jako zdroj čerstvé potravy. Ujídají z nich nejprve šetrně, aby nenarušily jejich životní funkce. Teprve když larvy lumčíků dorostou k zakuklení, svého hostitele zabijí. 

 

Je pohyb dospělých věda? Dají se z plastů postavit i mosty? 100 milionů let stará biologická zbraň. Neviditelné město pod Znojmem. Slaný oceán u Saturnu potvrzen.

Vložit na svůj web

Biologické zbraně, kde bychom je nehledali 

Lumčík žlutonohý (Cotesia glomerata = Apanteles glomeratus) - Foto: Heinrich von Schubert

Lumčík žlutonohý (Cotesia glomerata = Apanteles glomeratus)Foto: Heinrich von Schubert

„Housenky mají imunitní systém. Vajíčkům se ale nebrání, protože je vyřazen biologickou zbraní,“ říká profesor Jaroslav Petr, „samička lumčíka totiž kromě vajíček píchne do housenky ještě viry. Takzvané bracoviry, Braconidae je latinský název pro lumčíky. Ty se zabudují do buněk té housenky a potlačí její imunitní systém.“ 

O biologické zbrani hovoří přírodovědci proto, že dědičnou informaci virů má lumčík zapsanou ve své. Samička viry cíleně vyrábí v buňkách, v jejichž blízkosti se tvoří vajíčka. Nově ale vědci zjistili, že geny bracovirů se nacházejí i v těle nejrůznějších motýlů. 

Ukázalo se, že tito motýli nejsou nakaženi, ale mají geny virů zabudované ve své dědičné informaci. Zdánlivě to nedává smysl. Housenka, do níž se bracoviry dostanou spolu se snůškou vajíček lumčíků, se přece nedožije přeměny v motýla a není schopna geny šířit. Možné vysvětlení podle Jaroslava Petra spočívá v tom, že jednotlivé druhy lumčíků jsou specializované na určitý druh hostitele. 

Z chyby se stala norma 

„Dejme tomu před pěti miliony let se samička lumčíka spletla. Nestrefila se do housenky, na kterou byly její viry přizpůsobené, ale do cizího druhu. Viry na něj nepasovaly, neměl tak potlačenou imunitu a vajíčka zlikvidoval. Virus tam ale zůstal a dělal, co uměl: zabudoval se do dědičné informace housenky.“ 

Housenka přežila, zakuklila se, z kukly vylétl motýl a plodil potomstvo. Zároveň tím šířil i geny bracoviru. Za normálních okolností by se taková „zatoulaná“ dědičná informace časem vytratila. To, že motýlům zůstala až do současnosti, svědčí o tom, že jim z nějakého důvodu vyhovuje. 

GMO létají kolem nás 

Teprve nedávno vědci odhalili, že bracovirové geny chrání housenky a motýly před baculoviry, které jsou pro hmyz velmi nebezpečné. Například bourec morušový, některé můry blýskavky nebo monarcha stěhovavý se tak obrnili cizími geny, které pocházejí od lumčíků. To je situace, kterou známe z laboratoří genových inženýrů, upozorňuje profesor Petr. 

Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus) - Foto: Dr. George Kubica,  Wikipedia

Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus)Foto: Dr. George Kubica, Wikipedia

„Genoví inženýři si půjčí gen, který je z nějakého důvodu zajímavý, zabudují ho do viru a pustí ho na jiný organismus. Virus tam cizí gen vnese a dodá cílovému organismu novou vlastnost, třeba odolnost vůči chorobám. Když to provedeme v laboratoři, máme na to přísné zákony. Tady příroda provedla totéž, dávno předtím, než tu byli lidé.“ 

 MP3 Zvukový záznam pořadu najdete po premiéře v našem archivu.

Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     
  • 7. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Dvacet tisíc mil pod mořem Julese Vernea očima vědců

    Dobrodružné vědecko-fantastické romány francouzského spisovatele Julese Vernea oslňovaly čtenáře už před 150 lety a čtou se dodnes. Verne mistrně kombinoval detailní vědecké poznání s bohatou fantazií. Mnohdy předběhl...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas