Meteor10. dubna  2018 v 08:04  

Bizarní členovec z Brna

Takto nějak zřejmě mohl vypadat Thylacocephalan v devonském moři - Foto: Štěpán Rak

Takto nějak zřejmě mohl vypadat Thylacocephalan v devonském mořiFoto: Štěpán Rak

Kdysi velmi dávno byl velkým obávaným predátorem. Dnes z něj zbyl jen kus kamene. Jeden z nich se nedávno našel nedaleko Brna. Pěticentimetrová zvláštně vroubkovaná zkamenělina byla živočichem ze skupiny dnes známé pod vědeckým jménem Thylacocephala.

Příspěvky Meteoru 7. 4. 2018
01:30 Lež má delší nohy
10:57 Stres v dětství, starost v dospělosti
19:35 Příbramský meteorit
24:25 Mimozemské sopky na Venuši
34:03 Jak funguje termopapír
45:00 Bizarní členovec z Brna

Někdy ke vzácnému objevu dojde víceméně náhodou. Byl to případ i tohoto nálezu. Amatérský paleontolog Tomáš Viktorýn šel s geologickým kladívkem lesem a jen tak zkoušel štěstí. Jeden z kamenů, do kterého kladívkem uhodil, byl ale jiný než ostatní. Vykouklo z něj cosi, co měřilo 5 cm, mělo to úzký protáhlý tvar a malý půlkruhovitý výkus (na oko, jak se později zjistilo). 

 

Lež má delší nohy. Stres v dětství, starost v dospělosti. Příbramský meteorit. Mimozemské sopky na Venuši. Jak funguje termopapír. Bizarní členovec z Brna.

Vložit na svůj web

Zprvu si myslel, že jde o rostlinu, možná list. „Došli jsme ale k závěru, že se jedná o Thylacocefalona, konkrétně rod Concavicaris, měl totiž konkávní, neboli vypouklou část těla,“ vysvětluje v Meteoru paleontolog Štěpán Rak z Muzea českého krasu v Berouně. 

K přesnému určení živočicha došlo po zdlouhavých konzultacích s mnoha odborníky. Čeští paleontologové oslovili například Frederika Schrama ze Spojených států, který mimo jiné po pečlivém zhlédnutí snímků včetně mikroskopických zjistil, že zkamenělina je naprosto výjimečná, a že jde o dosud neznámý druh zřejmě z mladších prvohor, z karbonu. Ukázalo se, že brněnský Concavicaris je prvním zástupcem tohoto živočicha nalezeným mimo USA! 

V prvním kameni, který český objevitel rozklepl, se nacházel tzv. holotyp, tedy kus, podle kterého bude popsán nový druh. Materiálu ale našel mnohem více, zhruba 200 kousků. 

Jako ze sci-fi filmu 

Thylaco znamená ve staré řečtině vak, cephala pak hlava, Thylacocephala je tedy taková vakovitá hlava. Připodobnit by se vzdáleně dala například k hlavě krevety, ovšem bez těla a ocásku. Tímto podivným živočichem se dokonce inspiroval režisér Steven Spielberg při tvorbě sci-fi filmu Válka světů. „Pochodují tam po třech končetinách, byl to opravdu bizarní živočich, který už naštěstí nežije,“ dodává Štěpán Rak. 

Nález a kresba brněnského Thylacocephalona - Foto: Štěpán Rak

Nález a kresba brněnského ThylacocephalonaFoto: Štěpán Rak

Vyhynulí predátoři měli vpředu velké oči, kterými pozorovali kořist. Pohybovali se pravděpodobně velmi rychle, po vpředu umístěných třech párech končetin s malými klepety, takovými bodáky, kterými aktivně lovili kořist. Na zadní části těla pak měli jakési ploutevní orgány. 

Predátoři měřili až 10 cm, na tehdejší dobu to byli opravdoví obři, vždyť průměrný živočich měl jen 3 až 5 cm. 

První známky existence těchto podivných zvířat pocházejí z kambria, tedy z obrobí před 500 miliony let, poslední objevy máme z druhohor, snad i třetihor. Na Zemi se tedy vyskytovali velmi dlouho a pravděpodobně v řadě různých forem. „Byl to obdivuhodný živočich, který dokázal přežít všechny možné kolegy predátory, různé klepítkatce, praobratlovce, praryby a podobně,“ doplnil Štěpán Rak. 

Tělo živočicha bylo uzpůsobeno pro plavání, jeho velké oči směřovaly dolů. U některých nejstarších druhů víme o tom, že měly očka na stopkách. „Vypadá jako polotovar, ne úplně hotový živočich, přesto evoluce tomu chtěla, aby vzniklo a žilo stovky milionů let, šlo o evidentně úspěšného predátora,“ dodal Rak. 

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů. 

Autor:  Petr Sobotka, Leona Matušková
Pořad: Meteor  |  Stanice: ČRo Dvojka
Čas vysílání: sobota 08:05; repríza neděle 02:00  |  Délka pořadu: 52 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 14. července  2018 v 08:04     AudioVideo  rubrika: Meteor

    Verneův hrad v Karpatech: pohádky, nebo fyzika?

    Kdesi v zaostalé Transylvánii, zemi upírů a vyvrhelů, se nachází tajemný hrad s neznámým nájemcem. Zhmotňuje se v něm oživlý obraz krásné operní divy, bouří se vášnivá mužská srdce a dějí se podivuhodné věci. Do červené...

     
  • 10. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Proč máme velký mozek a v čem se liší od šimpanzů?

    Ve srovnání s jinými savci má náš mozek mnohem větší kapacitu. Zatímco třeba mozek prasete má objem 200 cm3, mozek člověka zhruba 1400 až 1500 cm3. Zřejmě ale nejde jen o velikost. V čem přesně se lidský mozek liší...

     
  • 7. července  2018 v 08:04     Audio  rubrika: Meteor

    Dvacet tisíc mil pod mořem Julese Vernea očima vědců

    Dobrodružné vědecko-fantastické romány francouzského spisovatele Julese Vernea oslňovaly čtenáře už před 150 lety a čtou se dodnes. Verne mistrně kombinoval detailní vědecké poznání s bohatou fantazií. Mnohdy předběhl...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas